Stanislav Vlček
Moje klasika? Dorážka do prázdné brány
Stanislav Vlček je bývalý český fotbalový útočník, naposledy působící v týmu SK Slavia Praha. Jeho hlavní předností byla rychlost, rád čekal na přihrávky na hranici ofsajdu. Nebezpečný byl obzvláště, když dostal míč do běhu. Vytvářel si v zápasech hodně šancí. Mimo ČR hrál v Rusku a Belgii.
S fotbalem začínal v Jawě Divišov. Od třinácti let hrál za Bohemians, za které ještě v sezoně 1992/1993 stihl odehrát 1. československou ligu. V sezoně 1994/1995 byl na hostování v Karviné. Odtud se vrátil zpátky do Bohemians, ale v létě 1996 přestoupil do Českých Budějovic. Tam vydržel jen jednu sezonu. V létě 1997 přestoupil do Sigmy Olomouc, ve které působil 7 sezon.
V lednu 2004 odešel za trenérem Hřebíkem do Dynama Moskva. V srpnu 2004 ho získala Slavia. Jeho největším úspěchem je zatím domácí zápas třetího předkola Ligy mistrů s Ajaxem, ve kterém dal dvě branky a díky nimž postoupila Slavia v sezóně 2007/2008 poprvé ve své historii do Ligy mistrů.
V polovině sezony 2007/08, když přestupoval do Anderlechtu Brusel, byl po podzimní části se sedmi góly nejlepší střelec ligy společně s mosteckým Goce Toleskim, který po odchodu Vlčka přišel do Slavie místo něj. V této sezoně také získal se Slavií mistrovský titul. Po roce a půl se ze svého rok a půl dlouhého angažmá v Bruselu vrátil zpět do Slavie, kde jako volný hráč podepsal smlouvu do roku 2011 s roční opcí. Na podzim roku 2012 ukončil aktivní hráčskou kariéru a stal se skautem Slavie Praha.
Další příběhy
Karol Kisel
Euforie zůstane v paměti celý život
Nevybavuje si všechny góly, které dal. Ale jedno mu v hlavě zůstává napořád. „Ta euforie, jak běžíte a radujete se s diváky, ta vám zůstane na celý život. To je úžasný,“ říká někdejší záložník Karol Kisel, jenž si v české lize zahrál za Spartu i za Slavii. Nejdůležitější branku ale vstřelil v dresu Sydney FC. „Byl to gól, díky němuž jsme vyhráli australskou ligu,“ vzpomíná Kisel, jenž za slovenskou reprezentaci odehrál 25 zápasů.
Pavel Tobiáš
První zápas. A já dorážel trestný kop
Poprvé mezi muži se trefil Pavel Tobiáš jako obránce za České Budějovice ve 3. lize. Současný kouč Příbrami ovšem leckoho překvapí: z gólů má větší radost v roli trenéra. „Je to možná zvláštní, co řeknu, ale trenérská radost je nepředstavitelná, představuje větší emoce než na hřišti. Jako hráč to berete trochu jinak,“ vysvětluje.
Martin Vaniak
Byl jsem líný běhat, táhlo mě to do brány
V brance skončil, protože byl líný běhat. Dobře udělal! Martin Vaniak v lize vychytal 153 nul, se Slavií slavil dva tituly a postoupil s ní i do Ligy mistrů. „Za největší osobní úspěchy pokládám cenu Františka Pláničky pro nejlepšího gólmana roku 2002 a neoficiálního mistra světa chytání přímých kopů ve Francii z roku 2004,“ říká.
Michal Ordoš
Gól? Jako dostat elektřinou 220
Každý gól mě nabije, říká útočník Michal Ordoš, ostrostřelec Sigmy Olomouc a nejlepší kanonýr ligové sezony 2009/10. Při premiéře v reprezentaci proti Slovensku v roce 2012 se ale neprosadil. „Vyprodaný stadion, na tribuně rodiče, mamka plakala. Ke gólu jsem neměl moc daleko, ale vždycky se mi tam namotal David Lafata. On dal první dva góly a já stál vždycky metr za ním,“ vysvětluje. „Kdyby to netrefil, gól jsem dával já. Jenomže všichni známe Lafatu, ten to trefí vždycky,“ usmívá se.