Devatenáctiletá hráčka je oporou českého národního týmu a v létě se odhodlala k velkému kroku, rudý dres Sparty vyměnila za ten černobílý slavného Juventusu. Příběh stále velmi mladé Andrey Staškové si přečtěte v následujících řádcích.

V kolika letech jste začínala s fotbalem a kdo Vás k němu přivedl?

K fotbalu mě přivedl můj otec a úplně první trénink jsme absolvovala ve svých 4 letech ve Znojmě.

Byl pro Vás fotbal od začátku sportem číslo 1?

Kromě fotbalu jsem dělala mnoho jiných aktivit. Hrála jsem basketbal, florbal a mnoho dalších sportů. Nejvíce mě ale bavil fotbal, a proto jsem se tomu začala věnovat víc a víc.

V roce 2016 jste přestoupila ze Znojma do Sparty. Co pro Vás bylo v prvních dnech nejtěžší?

Nejtěžší bylo určitě to, že jsem byla daleko od rodičů. Ze začátku to bylo takové složitější, ale postupem času jsem si zvykla a vše bylo na dobré vlně.

Táhlo Vás to hned od začátku své kariéry do útoku?

Ano. Vlastně už svých začátků jsme nastupovala za pozici útočnice. Do útoku mě začal dávat můj otec, protože byl můj trenér a chtěl, abych střílela góly. (smích)

Hned od začátku jste nastupovala za A-tým Sparty, takže s aklimatizací na tak velký klub jste neměla žádné problémy?

Musím říct, že mi hodně pomohlo to, že jsem začínala hrát fotbal s klukama. To mi dalo opravdu hodně. Hlavně v soubojích a pomohlo mi to i ve fotbalovém přemýšlení, protože fotbal s nimi byl rychlejší a důraznější. Tenhle můj fotbalový začátek mi hodně pomohl i v aklimatizaci ve Spartě.

V roce 2016 jste ještě jako dorostenka nastoupila do utkání Ligy mistrů proti Twente Enschede, kde jste vstřelila i branku. Jaké jste měla v danou chvíli pocity a co se Vám honilo hlavou?

V první řadě musím poděkovat hlavně trenérovi, který mi dal tu příležitost a nechal mě v utkání proti Twente si zahrát. Měla jsem strašnou radost, když jsem v prvním zápase v Lize mistrů vstřelila i svoji první branku. Ty pocity byly nepopsatelné.

V roce 2017 a 2018 jste se stala vítězkou GRASROOTS talentem ženského fotbalu. Co to pro Vás znamená?

Pro mě tyto vítězství znamenají strašně moc. Tady v České republice je mnoho dalších skvělých hráček, které mohly toto ocenění vyhrát. Pro mě osobně je to velká pocta, že jsem tuto cenu mohla vyhrát dvakrát po sobě. Není to ale jenom moje zásluha. Musím poděkovat i svým spoluhráčkám, které mi pomohly k tomuto prvenství.

V roce 2018 jste se také stala nejlepší střelkyní 1.ligy žen, kdy jste ve 20 zápasech vstřelila 32 gólů. Byla to pro Vás nejlepší sezóna v kariéře?

Tohle je těžké hodnotit. Určitě mi k tomu pomohly moje spoluhráčky. Bez nich bych tolik gólů nikdy nedala. Ale musím říct, že tato sezóna se mi opravdu pomohla.

V roce 2017 jste vedla reprezentační tým do 17 let jako kapitánka na domácím Mistrovství Evropy. Jak na toto mistrovství vzpomínáte?

·Vzpomíná se na to moc hezky. Škoda jen, že jsme chytli tak těžké soupeře zrovna na domácím euru. Věděli jsme, že to budou strašně těžké zápasy, dávali jsme do nich všechno, ale bohužel nám to nevyšlo. Pro mě to byl neuvěřitelný zážitek. Hrát před jedenácti tisíci lidmi je něco, na co se nezapomíná.

V červnu roku 2018 přišla první pozvánka do reprezentačního áčka. Vzpomínáte si, jak se k Vám tato informace dostala a jaké byly Vaše první pocity?

Budu se zase opakovat. To jsou tak nepopsatelný pocity, protože dostat pozvánku do seniorské reprezentace v osmnácti letech je něco neuvěřitelného. Jsem za ní moc ráda a mám radost, že mám důvěru i v seniorské reprezentaci.

V létě jste přestoupila do Juventusu Turín. Byl to pro Vás šok, když jste se dozvěděla, že o Vás stojí Juventus?

Musím poděkovat mé kamarádce, která mi pomohla, a hlavně musím poděkovat mým agentům a své rodině, že mi věřili. Jsem moc ráda za to, že to klaplo a dostala jsem se do takového klubu. Musím říct, že jsem se rozhodovala i mezi jinými kluby, ale Juventus byl pro mě nejlepší varianta k posunu ve fotbalové kariéře.

Jak se Vám v Juventusu líbí/daří? A jak se Vám líbí město Turín?

Mně se tam líbí strašně moc! Všechno je na profesionální úrovni. Každý trénink je se stoprocentním nasazením a myslím si, že to je právě to, co mě posouvá výš a výš. Za to jsem moc ráda. A město? Moc hezké!

Jaký je rozdíl mezi italskou a českou ligou?

Je to obrovský skok. Všechny zápasy v Itálii jsou vyrovnané. Zápasy končí většinou výsledkem 1:0, 1:1, apod. Soupeři jsou tu rozhodně kvalitnější než v české lize, kde se vlastně hraje jen derby.

V Juventusu také hraje jeden z nejlepších fotbalistů planety Cristiano Ronaldo. Měla jste možnost se s ním setkat, případně prohodit pár slov?

To ještě ne, ale byli jsme na zápase, kde zrovna probíhali kolem nás, takže nás zdravili. To jsem byla úplně v sedmém nebi. (smích) Ale jsou v plánu nějaké společné večírky, takže doufám, že se s ním potkám a udělám si s ním fotku. (smích)

Co pro vás znamená gól?

Gól pro mě znamená radost a je to pro mě taková třešnička na dortu týmové práce.

Co pro vás znamená fotbal?

Fotbal pro mě znamená všechno, protože si nedovedu bez fotbalu nic jiného představit. Dávám do něho všechno a jsem zaměřená momentálně jen právě na fotbal. Znamená pro mě radost, góly a týmovou práci.