Jaroslav Šilhavý
S Drulákem jsem vedl tabulku střelců
Jako hráč je rekordmanem v počtu prvoligových startů, když jich za 20 let své kariéry nasbíral hned 465. Postupně oblékal dres Plzně, Chebu, Slavie Praha a Viktore Žižkov.
Na svém kontě má i čtyři starty v reprezentaci. V roce 1999 sice pověsil kopačky na hřebík, ale u fotbalu zůstal a jako trenér dosáhl největších úspěchů s týmem Slovanu Liberec, který v roce 2014 dovedl mezi nejlepších 32 týmů Evropské ligy. „Když jsme s Libercem dávali góly týmům jako Udine nebo Sevilla, tak ty emoce byly asi ještě trochu jinde, než když je to „jen“ ligový zápas,“ říká.
Sport je ale o výzvách, a tak se v témže roce odhodlal k odvážnému kroku, když zamířil na lavičku regionálního rivala z Jablonce, se kterým momentálně v české nejvyšší soutěži opět útočí na postup do evropských pohárů.
I přesto, že většinu svého času se nyní věnuje fotbalu již jen teoreticky, přiznává, že občas se ještě na trávník zlákat nechá. „Ještě před dvěma lety jsme tu hráli jako stará garda reprezentace proti Chotěšovu. Nějaký gól ještě občas vstřelím, takže věřím, že když zdraví bude sloužit, tak se ještě sem tam trefím.“
Další příběhy
Martin Vaniak
Byl jsem líný běhat, táhlo mě to do brány
V brance skončil, protože byl líný běhat. Dobře udělal! Martin Vaniak v lize vychytal 153 nul, se Slavií slavil dva tituly a postoupil s ní i do Ligy mistrů. „Za největší osobní úspěchy pokládám cenu Františka Pláničky pro nejlepšího gólmana roku 2002 a neoficiálního mistra světa chytání přímých kopů ve Francii z roku 2004,“ říká.
František Komňacký
Za první vítězství jsem dostal kačení mýdlo
Nikdy jej nehrál na vrcholové úrovni, přesto František Komňacký dosáhl ve světě vrcholového fotbalu výrazných úspěchů. Jako hráč hrál nejvýše divizi, jako trenér však během své bohaté kariéry získal několik trofejí. „Nemůžu říct, že bych byl zvlášť výrazný talent, ale měl jsem něco, co mě předurčovalo k tomu, že jsem byl na hřišti určitým vůdcem nebo šéfem. A možná i to mě nakonec vedlo k tomu, že jsem se stal trenérem,“ říká k tomu.
Vladimír Šmicer
Chtěl jsem placírku k tyči, dal jsem nárt pod břevno
Od jedenácti tref v dresu Verneřic k důležitým brankám za českou reprezentaci či Liverpool ve finále Ligy mistrů. Byla doba, kdy Vladimír Šmicer svými góly udivoval velkou část fotbalového světa.
Luboš Kubík
Hrál jsem proti nejlepším hráčům
Sotva někdo napodobí pestrobarevný fotbalový životopis Luboše Kubíka. Dal gól v osmifinále mistrovství světa, penaltou pomohl k postupu do finále EURO, zahrál si v Itálii ve společnosti Maradony, Baggia a Van Bastena, ale také v Německu, Francii a USA. „Jako mladý jsem jenom doufal, že si jednou zahraju první ligu,“ usmívá se záložník, který ještě ve federální lize v Banské Bystrici nastřílel za zápas 5 gólů.