Luděk Stracený
Halfvolejem jsem trefil šibenici
Dvakrát se Spartou vyhrál titul (1998 a 1999) a dodnes říká: „Bez fotbalu bych nemohl žít. Navíc ve Spartě, to je pro mě nejkrásnější pocit.“ Někdejší záložník a útočník Luděk Stracený si dobře vybavuje i první gól, který dal doma proti Drnovicím. „Trefil jsem halfvolejem šibenici. Byl to takový můj normální gól,“ smál se hráč, jenž si vyzkoušel i jeden zápas za českou reprezentaci. Ta branka pro něj byla tehdy srdeční záležitostí, věnoval ji těžce nemocnému tatínkovi…
S fotbalem začínal v Říčanech a jako žák přišel do Sparty. Hostoval v druholigové Chrudimi, prosadil se ve Spartě do základní sestavy, v roce 1999 odešel na Žižkov na hostování, které se změnilo na přestup.
Byl v širším kádru reprezentace, ale přibrzdilo ho svalové zranění, kvůli kterému rok nehrál a Viktorka zatím sestoupila do druhé ligy. Na podzim 2005 se chytil v Příbrami a v lednu 2006 odešel do skotského Heart of Midlothian FC.
V létě 2006 se vrátil na Žižkov. V roce 2001 jednou nastoupil za reprezentaci v přátelském utkání s Jižní Koreou, jednou nastoupil za reprezentační B-tým, jednou za reprezentaci do 21 let a pětkrát za reprezentaci do 20 let. Se Spartou získal v letech 1998 a 1999 dva mistrovské tituly.
Další příběhy

Jakub Jankto
Pocit z prvního gólu v Serii A proti Buffonovi je nepopsatelný
Představte si, že vám je 20 let, v italské Serii A máte jako zahraniční talent odehraných pár desítek minut a jedete na Juventus. Jste v základu a proti vám nastupují třeba Mario Mandžukič či Paulo Dybala. A taky Gianluigi Buffon, brankářská ikona, které vstřelíte svůj první ligový gól na Apeninském poloostrově. Přesně to zažil Jakub Jankto, který se o své pocity nejen z premiérové trefy v Serii A podělil v medailonku Můj první gól.

David Jarolím
Oslavu prvního bundesligového gólu mám zarámovanou
Zahrál si za Bayern Mnichov, stal se ikonou Hamburku, poznal atmosféru mistrovství světa i Evropy. Bývalý záložník David Jarolím může o fotbalových zážitcích vyprávět hodiny, i na první bundesligový gól si pamatuje velmi dobře. „Čekal jsem na něj asi třicet zápasů. Už jsem byl trochu nervózní a připomínali mi to i lidé okolo. Oslava byla bouřlivá, dokonce jsem sundal dres,“ usmívá se.

Antonín Barák st.
Gól pro mě znamená radost, euforii, emoce a spojování lidí
Velký fotbal jako hráč opustil, ale vrátil se jako trenér a svého syna vychoval pro reprezentaci. "Tonda dostal ve dvou letech míč a ten pořád všude tahal s sebou. Tak jsem si říkal, co kdybych mu alespoň v začátcích trochu pomohl," popisuje své trenérské začátky Antonín Barák starší.

Jakub Podaný
V Indii jsem zažil takovou euforii, že mám z toho husí kůži doteď
"Fotbal je moje práce, která mě baví a v které vidím velký smysl. Hlavně mě na tom baví to, že zajímá tolik lidí," říká obránce Dukly Jakub Podaný.