Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Luděk Stracený

Halfvolejem jsem trefil šibenici

Dvakrát se Spartou vyhrál titul (1998 a 1999) a dodnes říká: „Bez fotbalu bych nemohl žít. Navíc ve Spartě, to je pro mě nejkrásnější pocit.“ Někdejší záložník a útočník Luděk Stracený si dobře vybavuje i první gól, který dal doma proti Drnovicím. „Trefil jsem halfvolejem šibenici. Byl to takový můj normální gól,“ smál se hráč, jenž si vyzkoušel i jeden zápas za českou reprezentaci. Ta branka pro něj byla tehdy srdeční záležitostí, věnoval ji těžce nemocnému tatínkovi…

S fotbalem začínal v Říčanech a jako žák přišel do Sparty. Hostoval v druholigové Chrudimi, prosadil se ve Spartě do základní sestavy, v roce 1999 odešel na Žižkov na hostování, které se změnilo na přestup.

Byl v širším kádru reprezentace, ale přibrzdilo ho svalové zranění, kvůli kterému rok nehrál a Viktorka zatím sestoupila do druhé ligy. Na podzim 2005 se chytil v Příbrami a v lednu 2006 odešel do skotského Heart of Midlothian FC.

V létě 2006 se vrátil na Žižkov. V roce 2001 jednou nastoupil za reprezentaci v přátelském utkání s Jižní Koreou, jednou nastoupil za reprezentační B-tým, jednou za reprezentaci do 21 let a pětkrát za reprezentaci do 20 let. Se Spartou získal v letech 1998 a 1999 dva mistrovské tituly.

Další příběhy

Miroslav Beránek

Vyplaval jsem neobsazený ve stařičkém Edenu

Bývalý legendární hráč Slavie, který v jejím dresu odehrál téměř 130 zápasů. Kuriozitou je, že během svého fotbalového života vystřídal všechny herní posty. Z útočníka se přes zálohu přesunul na post obránce. Jako pilíř defenzivy se také proslavil v sešívaném klubu, ve kterém vstřelil svůj první gól již před dvaceti lety. „Bylo to ještě ve stařičkém Edenu. Do Slavie jsem přišel v létě 1984, osmé ligové kolo jsme hráli s Trnavou, bylo to 18. října ve čtvrtek a bylo to televizní utkání. Vyhráli jsme a já jsem pečetil poslední brankou na konečných 4:1 zhruba někdy v 85. minutě, vzpomíná.

Tomáš Rosický

Dětská radost po vstřelené brance je to nejkrásnější

Rozhovor s kapitánem české fotbalové reprezentace Tomášem Rosickým, se nakonec z větší části točil kolem jeho vstřelených branek. Některé jeho trefy si zejména čeští fanoušci pamatují dodnes, sám ale přiznává, že svých gólových okamžiků již od mládežnických kategorií příliš nezažil. „Od mládí jsem žádný velký střelec nebyl, ale měl jsem to štěstí, že moje první góly byly většinou docela pěkné,“ říká s úsměvem zkušený záložník Arsenalu.