Robert Vágner
Po titulu jsme couvali z dálnice
S fotbalem začínal v Lokomotivě Plzeň a po roce přešel do Škody Plzeň. V roce 1995 přestoupil do SK Slavia Praha. V roce 1997 dal v dresu Slavie v zápase proti Uherskému Hradišti 4 branky a přispěl k vysokému vítězství 9:1. Stal se druhým čtyřgólovým střelcem v historii samostatné české ligy (po Josefu Obajdinovi).
Později hrál za FK Teplice, v Maďarsku za Újpest FC, jednu sezónu za německý bundesligový tým FC Energie Cottbus, znovu se vrátil do Maďarska do Ferencvárosi TC.
V roce 2005 se vrátil do mateřského týmu FC Viktoria Plzeň. Po jedné sezóně odešel do druhé řecké ligy a pak do nižší německé soutěže. V letech 1995 a 1999 nastoupil dvakrát v přátelských utkáních za reprezentaci, v reprezentaci do 21 let nastoupil k 6 utkáním a dal 1 gól.
V lize odehrál 230 utkání a dal 54 gólů.
Další příběhy
Karel Krejčí
Karel Krejčí: S Pavlem Vrbou jsme se naladili na stejnou notu
Karel Krejčí zažil na lavičce Plzně celou první éru Pavla Vrby, po které nastoupil do pozice hlavního trenéra. Celkem ho zdobí tři tituly pro mistra ligy. Nová epizoda pro bývalého ligového hráče začala na podzim, kdy převzal českou jednadvacítku.
Petr Krejčí
Petr Krejčí: V Portugalsku jsme měli tým, který tu dalších 100 let nebude
Lékař Petr Krejčí zažil za své dlouhé působení u národního týmu celkem 11 trenérů a byl u slavných okamžiků i pádů.
Martin Frýdek
Nahrával jsem i na brankové čáře
Na první ligový gól mu nahrál Vítězslav Lavička. Trefou proti Olympique Marseille pomohl Spartě do nultého ročníku Ligy mistrů. Ale největší radost měl záložník Martin Frýdek, otec současného sparťana stejného jména, z vydařené přihrávky. „Takže jsem moc gólů nedal, i když jsem mohl,“ vysvětluje vicemistr Evropy 1996, který získal se Spartou pět titulů.
Michal Ordoš
Gól? Jako dostat elektřinou 220
Každý gól mě nabije, říká útočník Michal Ordoš, ostrostřelec Sigmy Olomouc a nejlepší kanonýr ligové sezony 2009/10. Při premiéře v reprezentaci proti Slovensku v roce 2012 se ale neprosadil. „Vyprodaný stadion, na tribuně rodiče, mamka plakala. Ke gólu jsem neměl moc daleko, ale vždycky se mi tam namotal David Lafata. On dal první dva góly a já stál vždycky metr za ním,“ vysvětluje. „Kdyby to netrefil, gól jsem dával já. Jenomže všichni známe Lafatu, ten to trefí vždycky,“ usmívá se.