Robert Vágner
Po titulu jsme couvali z dálnice
S fotbalem začínal v Lokomotivě Plzeň a po roce přešel do Škody Plzeň. V roce 1995 přestoupil do SK Slavia Praha. V roce 1997 dal v dresu Slavie v zápase proti Uherskému Hradišti 4 branky a přispěl k vysokému vítězství 9:1. Stal se druhým čtyřgólovým střelcem v historii samostatné české ligy (po Josefu Obajdinovi).
Později hrál za FK Teplice, v Maďarsku za Újpest FC, jednu sezónu za německý bundesligový tým FC Energie Cottbus, znovu se vrátil do Maďarska do Ferencvárosi TC.
V roce 2005 se vrátil do mateřského týmu FC Viktoria Plzeň. Po jedné sezóně odešel do druhé řecké ligy a pak do nižší německé soutěže. V letech 1995 a 1999 nastoupil dvakrát v přátelských utkáních za reprezentaci, v reprezentaci do 21 let nastoupil k 6 utkáním a dal 1 gól.
V lize odehrál 230 utkání a dal 54 gólů.
Další příběhy
Simona Necidová
Od kluků mě v dětství odlišovaly jenom dlouhé vlasy
Jméno Necid je díky útočníkovi pražské Slavie ve fotbale známé jméno. Už málokdo ale ví, že do míče umí skvěle kopat také jeho sličná sestra Simona, která stejně jako on obléká dres Slavie. Tedy s tou výjimkou, že zatímco Tomáš má za úkol góly střílet, ona jim má zabraňovat.
Radek Černý
Nejvíce gólů jsem dal až jako brankář
Ve Slavii začal jako kluk chytat, protože bydlel tři sta metrů od Edenu. Pevné místo jedničky mu ale zajistila až lapená penalta v rozstřelu Poháru UEFA proti Schalke. „Z brankařského hlediska se dá tento moment srovnat se vstřeleným gólem. Ten jsem za Slavii taky dal,“ říká Radek Černý, brankář se zkušenostmi z reprezentace a Premier League.
Tomáš Hübschmann
Nejdůležitější gól jsem dal Marseille ve čtvrtfinále Poháru UEFA
Tomáš Hübschman mnoho klubů neprostřídal. Většinu své profesionální kariéry zasvětil Šachtaru Doněck. Na Ukrajině s ním získal osm ligových titulů, ale největší význam pro něj stejně měla reprezentace. „Kvůli tomu každý fotbal hraje,“ míní defenzivní štít Jablonce.
Aidin Mahmutovič
Vždycky chcete dát gól navíc
Je vyučeným kadeřníkem a s fotbalem začínal relativně pozdě, až v jedenácti letech, v bosenském týmu Tošk Tešanj. V Bosně si pak chvíli zahrál i nejvyšší domácí soutěž a v roce 2007 přišel na testy do pražské Sparty, kde se však i vinou zranění neprosadil, a tak po něm sáhly severočeské Teplice.