Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Robert Vágner

Po titulu jsme couvali z dálnice

S fotbalem začínal v Lokomotivě Plzeň a po roce přešel do Škody Plzeň. V roce 1995 přestoupil do SK Slavia Praha. V roce 1997 dal v dresu Slavie v zápase proti Uherskému Hradišti 4 branky a přispěl k vysokému vítězství 9:1. Stal se druhým čtyřgólovým střelcem v historii samostatné české ligy (po Josefu Obajdinovi).

Později hrál za FK Teplice, v Maďarsku za Újpest FC, jednu sezónu za německý bundesligový tým FC Energie Cottbus, znovu se vrátil do Maďarska do Ferencvárosi TC.

V roce 2005 se vrátil do mateřského týmu FC Viktoria Plzeň. Po jedné sezóně odešel do druhé řecké ligy a pak do nižší německé soutěže. V letech 1995 a 1999 nastoupil dvakrát v přátelských utkáních za reprezentaci, v reprezentaci do 21 let nastoupil k 6 utkáním a dal 1 gól.

V lize odehrál 230 utkání a dal 54 gólů.

 

Další příběhy

Lukáš Vácha

Můj první ligový gól dostal označení Váchova brambora

Osmadvacetiletý Lukáš Vácha stihnul na svůj věk už mnohé. Má dva mistrovské tituly, každý s jiným týmem, a získal i prestižní trebl. Navíc patří do širšího kádru české reprezentace a z postu defenzivního záložníka vstřelil několik krásných ligových gólů. Vůbec nejvíc si cení pohárové trefy do sítě Young Boys Bern. „Marek Matějovský mi z rohu poslal balon na vápno a já ho z druhého doteku kopl z voleje do brány. Bylo to fakt top,“ vzpomíná středopolař Sparty.

Luděk Stracený

Halfvolejem jsem trefil šibenici

Dvakrát se Spartou vyhrál titul (1998 a 1999) a dodnes říká: „Bez fotbalu bych nemohl žít. Navíc ve Spartě, to je pro mě nejkrásnější pocit.“ Někdejší záložník a útočník Luděk Stracený si dobře vybavuje i první gól, který dal doma proti Drnovicím. „Trefil jsem halfvolejem šibenici. Byl to takový můj normální gól,“ smál se hráč, jenž si vyzkoušel i jeden zápas za českou reprezentaci. Ta branka pro něj byla tehdy srdeční záležitostí, věnoval ji těžce nemocnému tatínkovi…