Pavel Verbíř
První zápas, první trefa
Ve světě profesionálního fotbalu byl neuvěřitelným úkazem, když celou svou kariéru sepjal s jediným klubem. V rámci mládežnických výběru působil například v Neratovicích či pražské Spartě, ve dvaceti letech však definitivně přesídlil do severočeských Teplic, kde se během následujících let stal živoucí legendou a nejlepším střelcem klubové historie.
Vzpomínám si na gól, co jsem vstřelil Českým Budějovicím. Tehdy byl dokonce vyhlášen gólem měsíce. Já jsem jím překonal v historickém zápisu pana Stratila, a dostal jsem se tak na čelo klubových střeleckých statistik, vrací se ke své rekordní trefě.
Během své dlouhé fotbalové kariéry nastřílel v dresu Teplic 75 branek a několikrát oblékl i reprezentační dres. Během deseti zápasů se lvíčkem na prsou zaznamenal další dvě gólové trefy. „Ani na jednu nezapomenu, protože branky v reprezentačním dresu jsou vždy něco navíc, říká.
Před necelými čtyřmi roky pověsil kopačky na hřebík a předal fotbalovou štafetu Verbířových svému synovi Pavlovi. Se kterým si zahrál i během svého posledního zápasu v květnu roku 2011. „. Samozřejmě bych byl rád, aby se prosadil tady v Teplicích, ale člověk nemůže všechno nalajnovat, takže uvidíme, dodává k možnému budoucímu angažmá svého syna.
Další příběhy
Radoslav Kováč
Na Evertonu jsem se trefil ze třiceti metrů
Radoslav Kováč býval platným členem výjimečné fotbalové generace pod dohledem Karla Brücknera. Zahrál si na mistrovství světa v Německu, bral ligové tituly se Spartou a Basilejí, udělal si jméno v Lize mistrů a také v anglické Premier League v dresu West Hamu. „Můj nejoblíbenější gól je ze zápasu na Evertonu, kde jsem se trefil asi ze třiceti metrů. Další gól jsem dal doma proti Wiganu. Potřebovali jsme vyhrát, což se výsledkem 3:2 povedlo. Tím jsme se zachránili,“ vzpomíná současný sportovní manažer Sparty.
Ivo Knoflíček
Král ligových střelců ze Slavie? Uvítal bych Škodu
Už je to 32 let, co se naposledy prostřílel ke koruně krále ligových střelců fotbalista Slavie. Vlasatý rychlík Ivo Knoflíček vzpomíná s hrdostí, ale… „Už to trvá dlouho, už bych tam třeba přivítal Milana Škodu,“ usmívá se někdejší postrach, který si zahrál ve čtvrtfinále mistrovství světa a jehož gól dlouho zdobil znělku Branek, bodů, vteřin.
Luboš Kubík
Hrál jsem proti nejlepším hráčům
Sotva někdo napodobí pestrobarevný fotbalový životopis Luboše Kubíka. Dal gól v osmifinále mistrovství světa, penaltou pomohl k postupu do finále EURO, zahrál si v Itálii ve společnosti Maradony, Baggia a Van Bastena, ale také v Německu, Francii a USA. „Jako mladý jsem jenom doufal, že si jednou zahraju první ligu,“ usmívá se záložník, který ještě ve federální lize v Banské Bystrici nastřílel za zápas 5 gólů.
Václav Koloušek
Fotbal mi dává energii do života
Je dvojnásobným ligovým mistrem a v samostatné české nejvyšší soutěži oblékal dresy Sparty, Slavie, Liberce, Příbrami a také jihlavské Vysočiny. Když se řekne jeho jméno, fotbalový fanoušek si hned vybaví silnou stránku jihlavského špílmachra. „Přímé kopy a střely ze střední vzdálenosti, to bylo moje, usmívá se zkušený jihlavský záložník.