Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Marek Taclík

Fotbal k životu potřebuju

Většina z nás ho zná z televizní obrazovky, ale věděli jste, že herec Marek Taclík je věrným fanouškem Teplic? Přečtěte si jeho příjemné vyprávění, jakým byl zamlada hráčem, kdo je podle něj nejlepším fotbalistou, nebo proč fandí zrovna Sklářům.

Hrával jste už jako malý fotbal a vybavíte si, kdo vás k němu přivedl?

Asi jako každý malý kluk, všichni hrají fotbal. Ale jestli myslíte soutěžně, tak ano, to jsem hrál, ale až asi od páté třídy. A kdo mě k němu přivedl? Jelikož jsem bydlel na vesnici, tak jsem se prostě připojil k ostatním a šel jsem s nimi na trénink.

Vzpomenete si na nějaký fotbalový zážitek z těch dětských let?

Mám jich spoustu, ale jeden zážitek je největší. Jelikož nejsem fotbalově moc talentovaný, tak jsem všechny zápasy seděl na lavičce. A pamatuju si, jak jsem poprvé střídal. Někdo si pamatuje, jak dal poprvé gól a já si pamatuju, jak jsem poprvé střídal asi na deset minut.

Říkáte, že jste jenom střídal, ale vzpomenete si na svůj první gól z dětských let?

To by musel být gól někoho jiného, protože já jsem gól v soutěžním utkání v žácích nedal. Pamatuju si, že když jsem dělal vedoucího na dětském táboře, tak jsem dal gól dětem. To byl můj první gól.

Jaký byl Váš fotbalový vzor, když jste byl dítě?

Jelikož jsem byl kopyto, tak jsem nevzhlížel, že bych chtěl být jako někdo. Ale populární v naší době byl Antonín Panenka.

Jste velkým fanouškem fotbalových Teplic, jak vznikl Váš vztah k tomuto klubu?

Tak nějak přirozeně, narodil jsem se deset kilometru odsud, v Chlumci. Fotbal byl i v Ústí, které je tak stejně daleko, takže si mohlo srdce vybrat. A vybralo si Teplice.

Vybavíte si úplně první zápas, na kterém jste byl tady v Teplicích?

Bohužel nevybavím. Ale bylo to docela pozdě. Bylo to začátkem 90. let, těsně před tím, než Teplice postoupily do první ligy.

Který zápas Teplic ve vás zanechal tu nejsilnější vzpomínku?

Těch bude hodně. Neviděl jsem Dortmund, ale stejně jsme prohráli. Asi by to byl zápas se Slavií, když jsme skončili druzí v lize. A pak druhý zápas, když jsme porazili Slavii 7:0.

Jednou jste hráčům Teplic slíbil za každý gól basu piv, jak vás tahle sázka napadla a už tušíte, jakou další podobnou sázku vymyslíte?

Slíbil jsem basu piv, kterou jsem ještě mimochodem nezaplatil, takže budu muset. Napadlo mě to jednoduše. Byl jsem poprvé a naposledy v kabině a potřeboval jsem hráče motivovat k tomu, aby na tom hřišti něco dělali. A jestli mám v plánu něco dalšího? No bylo by to strašně peněz… Za současného stavu spíš ne.

V Teplicích je kustod Eda Poustka, známý šprýmař. Řešil jste s ním tuto sázku nějak?

Neřešil. Vše bylo strašně spontánní. Já do té kabiny šel opravdu strašně narychlo. Ještě jsem viděl Edu Poustku, jak má ten svůj pokřik, a to je možná to, co mě dohnalo k té sázce. Je to tak, Eda Poustka mě vlastně vyhecoval.

Jaký pokřik?

Eda Poustka má vždycky, když se vyhraje, složenou nějakou básničku. Nevím, jak dlouho jí skládá ale je v ní vždy spousta energie. Takže tahle energie asi nakopla i mě.

Máte za sebou několik rolí ze sportovního prostředí. Jak v seriálu Lajna, tak v seriálu Okresní přebor, kde jste hrál funkcionáře. Jak se milovníkovi fotbalu hrála role z hokejového prostředí a můžete tyto role srovnat?

Já nejsem jenom milovník fotbalu ale i milovník hokeje. Zatímco ve fotbale to mám jednoznačně určené, že fandím Teplicím, hokej jsem měl tady v severních Čechách roztříštěný. Na první ligu jsem chodil na Slovan Ústí nad Labem a na extraligu na Litvínov. Tam jsem vlastně začal chodit ještě dřív než na fotbal. Hrát v hokejovém seriálu tedy nebyl žádný problém.

A to srovnání rolí v Okresním přeboru a Lajně? Obě byly sice jen epizodní, zato poměrně výrazné

Ano obě jsou to malé role, oba dva jsou to ale poměrně stejní debilové, tak se mi to hrálo stejně.

Který fotbalista je v současném světě podle vás nejlepší a proč?

Těžká věc. Fotbal je týmová hra. Za mě se nedá říct asi nejlepší. Nejlepší může být střelec, nejlepší může být člověk s největším počtem přihrávek a pak už je to hodně subjektivní. Řekl bych Maradona, ten určitě. Pak je tady ta věčná otázka jestli Ronaldo nebo Messi. Za mě asi oba.

Co pro Vás znamená gól?

Gól pro mě znamená emoci. A vždy když jsem na stadionu, tak to pro mě znamená, že jsem na fotbal nešel zbytečně.

Co pro Vás znamená fotbal?

Fotbal pro mě znamená způsob života.

Co byste poradil malým fotbalistům?

Mějte trpělivost, když se úplně nedaří, tak choďte na tréninky a bavte se.

Další příběhy

Marek Heinz

Nikdy jsem neplánoval, že budu profesionál

Útočník Marek Heinz spojil své fotbalové začátky s Lázněmi Bohdaneč a také rodnou Olomoucí, když první roky své kariéry odehrál v tamní Sigmě. Na přelomu tisíciletí vybojoval s reprezentační jednadvacítkou postup na evropský šampionát, kde Češi skončili druzí. Díky tomu se jako jeden z mála hráčů posledních generací, mohl v roce 2000 podívat na olympijské hry. „Je pravda, že ve fotbalovém světě to asi není takový vrchol, ale olympiáda je zážitek,“ vzpomíná.