Lukáš Vácha
Můj první ligový gól dostal označení Váchova brambora
Osmadvacetiletý Lukáš Vácha stihnul na svůj věk už mnohé. Má dva mistrovské tituly, každý s jiným týmem, a získal i prestižní trebl. Navíc patří do širšího kádru české reprezentace a z postu defenzivního záložníka vstřelil několik krásných ligových gólů. Vůbec nejvíc si cení pohárové trefy do sítě Young Boys Bern. „Marek Matějovský mi z rohu poslal balon na vápno a já ho z druhého doteku kopl z voleje do brány. Bylo to fakt top,“ vzpomíná středopolař Sparty.
V kolika letech jste s fotbalem začínal a kdo vás k němu přivedl?
Začínal jsem ve Slavii někdy ve čtyřech pěti letech, kdy mě máma přivedla do starého Edenu na nábor. Nakonec jsem tam vydržel až do osmnácti.
Na jakých pozicích jste zpočátku nastupoval? A dařilo se vám střílet góly?
Začínal jsem vepředu i v záloze. Některé branky jsem dával, ale vyrůstal jsem v týmu s Bořkem Dočkalem nebo Michalem Hrdličkou, což byli velcí talenti už odmala. Ti těch gólů stříleli mnohem víc.
Máte nějakou gólovou vzpomínku z mládí?
Moc jich není. Ale vím, že jsem byl jedním z nejlepších střelců na žákovském turnaji Pepi Bicana. To si pamatuji dobře.
Kudy vedla vaše cesta na ligové trávníky?
Můj první ligový start proběhl v dresu Slavie při utkání v Teplicích, kde jsem šel v nastavení do hry. Pak mé kroky vedly do Jablonce a i tam jsem shodou okolností poprvé nastoupil právě proti Teplicím. Následovaly štace v Ostravě a Liberci, odkud jsem se zase vrátil do Slavie. Za ni už jsem ale v lize neodehrál ani minutu, takže jsem šel zpátky do Liberce a strávil tam tři roky. Potom přišel přestup do Sparty.
Vybavujete si vaši první ligovou trefu?
Má premiérová trefa v lize byla za Liberec proti Budějovicím. Bylo to levou nohou a trenér Škorpil říkal, že to byla taková Váchova brambora (směje se). Ten gól jsem oslavil se svým velkým kamarádem Bořkem Dočkalem, se kterým jsem vyrůstal od šesti let.
A co váš první gól v dresu Sparty?
Ten jsem vstřelil tady na Letné. Bylo to z přímáku v utkání s Duklou.
Na který z vašich gólů vzpomínáte vůbec nejradši?
Já jich moc nedal, ale nejradši asi vzpomínám na ten v Evropské lize proti Young Boys Bern. Marek Matějovský mi z rohu poslal balon na vápno a já ho z druhého doteku kopl z voleje do brány. V Liberci jsem zase skóroval z nějakých 25 metrů ze strany od tribuny. Trefil jsem to hezky. S Mírou Millerem, který tenkrát chytal za Boleslav, jsme si na to vzpomněli i v kabině.
Pamatujete si na gól v derby pražských „S"?
Samozřejmě, i tenhle gól mám moc rád. Byla to první branka v derby a ještě z trestňáku. Moc hezký fotbalový moment. Pak se trefil i Bořek Dočkal a vyhráli jsme 2:0.
Byl to nejdůležitější gól kariéry?
Kdybych řekl ano, fanoušci Sparty by jistě byli rádi. Podle mě to ale byl ten proti Young Boys Bern. Ten byl fakt top.
Co pro vás znamená reprezentovat Českou republiku?
Pro mě to byl vždycky cíl. Vždycky jsem chtěl mít lvíčka na prsou. Prošel jsem mládežnickými reprezentacemi a dostal se až do áčka. Byla to pro mě velká čest a doufám, že si ještě v nároďáku někdy zahraju. Ten pocit je nepopsatelný. Když hraje hymna a vy stojíte vedle hráčů jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech, je to něco nádherného.
Vzpomenete si na svou jedinou trefu za jednadvacítku?
Ta padla v Jablonci proti Islandu.
A co první reprezentační start za seniory?
Ten proběhl ve Finsku na Olympijském stadionu v Helsinkách. Tehdy jsme tam remizovali.
Co považujete za svůj největší fotbalový úspěch?
Určitě tituly se Spartou a Libercem. Ve Spartě se nám navíc povedl rovnou triple, takže tam vzpomínám na celou sezonu. Byla asi nejvydařenější v mém životě. Největším momentem kariéry je pak účast v reprezentaci.
Co pro vás vlastně znamená gól?
Přidanou hodnotu na mém výkonu. Je to něco, na co všichni fanoušci čekají. Když dám gól, je to vždycky jiný pocit než v normálním zápase.
A co pro vás znamená fotbal?
Fotbal je celý můj život!
Další příběhy

Jiří Jarošík
Hrát za Spartu byl vždycky můj největší sen
Málokdo z českých fotbalistů může říct, že má mistrovský titul ze čtyř různých zemí. Bývalý reprezentant Jiří Jarošík je jedním z nich.

Jaromír Bosák
Nejlepší odkomentovaný zápas byl proti Nizozemsku na Euru 2004
Jaromír Bosák má v kolonce „odkomentováno“ spoustu výjimečných turnajů, soubojů a momentů. Sám uznávaný sportovní komentátor, jehož některé hlášky nevídaně zlidověly, nejradši vzpomíná na vítěznou bitvu nad Nizozemskem na evropském šampionátu v Portugalsku v roce 2004. „To bylo nejvíc,“ říká o památném klání Bosák.

Václav Kadlec
První gól v bundeslize jsem dával Dortmundu
Do ligy vstoupil už v 16 letech, kdy se mu předpovídala hodně zářná budoucnost. Tu ale dravec Václav Kadlec zatím naplnil jen zčásti. Po skvělém startu ve Frankfurtu začala jeho kariéra trochu stagnovat, což platilo i při misi v dánském Midtjyllandu. Nyní je tak znovu ve Spartě a před sebou má jeden velký cíl – vrátit sebe i Letenské zpět na vrchol.

Lukáš Došek
Můj první gól jsem sebral bráchovi
S bratrem Tomášem, útočníkem, byli považováni za nejznámější dvojčata českého fotbalu. Společně prošli Plzní, Slavií a také velmi úspěšnou reprezentací do 21 let. Lukáš Došek se trefoval, přestože nastupoval v obraně, dokonce i na olympiádě. „Od Doška se sice gól očekával pokaždé, jenže každý myslel bráchu,“ směje se Lukáš.