Petr Uličný
Při oslavách jsme dělali opičky
Z Kroměříže skočil šikovný útočník Petr Uličný rovnou do Sparty, odtud do Plzně a Olomouce, později se proslavil v lize jako trenér osmi týmů. Při vzpomínání nemůže opomenout jednu trefu: „Nejdůležitější a nejzajímavější gól jsem dal v roce 1976 Spartě. Druhý přidal Standa Štrunc a oni kvůli tomu, bohužel pro Spartu, sestoupili do druhé ligy,“ usmívá se Uličný.
Během své hráčské kariéry nikdy nepůsobil v zahraničí. Začínal v Kroměříži, odkud přešel do pražské Sparty, následně do plzeňské Škodovky a posléze do olomoucké Sigmy. V závěru ještě hrával jako hrající asistent trenéra v Hranicích a v Uničově.
S trénováním začínal v tehdy druholigovém Havířově. Následně vystřídal prvoligové kluby ze Zlína, Brna, Ostravy, Plzně, dále žižkovskou Viktorku a Opavu. Poté působil v té době druholigovém Hradci Králové, s nímž dokázal postoupit do první ligy. Dále pak trénoval v Olomouci a opět ve Zlíně. V roce 2007 odešel na své první zahraniční angažmá, a sice do slovenského Ružomberoku, které ale za půl roku ukončil. V české lize pak pokračoval Brně, odkud po svém odchodu v roce 2008 zamířil po delší pauze do 1. HFK Olomouc. Na začátku prosince 2011 byl jmenován trenérem Sigmy Olomouc, která se v té době pohybovala na předposledním místě tabulky 1. fotbalové ligy.
Ve středu 2. května 2012 vybojoval Petr Uličný s Olomoucí vítězství v českém fotbalovém poháru (Pohár České pošty) finálovým vítězstvím nad Spartou Praha 1:0 na neutrálním hřišti ve Štruncových sadech v Plzni. Již dříve avizoval, že po sezóně ukončí trenérskou kariéru, přičemž hlavním cílem bylo zachránit Olomouc v Gambrinus lize (což se podařilo). Vítězství v poháru bylo neplánovaným bonusem a Petr Uličný tak v závěru dlouhé kariéry získal svou první trofej.
V posledním ligovém zápase Olomouce s Duklou Praha 12. května 2012 (Olomouc vyhrála 2:1) Petr Uličný úspěšně zakončil trenérskou kariéru, celkem odkoučoval 413 zápasů.
Další příběhy

Pavel Horváth
Za jediný gól ve Sportingu jsem dostal DVD přehrávač
Bývalý středopolař Pavel Horváth měl patent na vydařené trefy. V barvách Slavie ukázkově přehodil gólmana Steauy Bukurešť, totéž se mu podařilo i ve Sportingu Lisabon a vychutnal si i brankáře Lovásika z Olomouce, jehož prostřelil z půlky. Jen ocenění za góly se měnila. „Za první branku v lize jsem dostal pohlavek, za lob v Lisabonu DVD přehrávač,“ vzpomíná Horváth.

Pavel Zavadil
Slavil jsem jako hráči v televizi
Pavel Zavadil poprvé kopl do balónu v hanáckých Pňovicích, kde jej k fotbalu přivedl jeho tatínek a jak sám říká, velkou výhodou pro něj bylo, že odmalička hrál mezi staršími kluky. „Už jsem jako malý kluk musel být mezi staršími a vzpomínám na to rád. Vzali mě hned mezi sebe a myslím, že mi to pomohlo a hodně mi to dalo.“

Vladimír Táborský
Bezvadně mi to skočilo a já míč napálil tak, že zapadl pod břevno
Za áčko Sparty nastoupil poprvé proti Bohemians na Slavii, zahrál si i za Duklu. Expert na pražská derby Vladimír Táborský, někdejší obránce a reprezentant, zažil také ligový triumf – jako hráč i trenér. „Jakého úspěchu v kariéře si nejvíc vážím? Vždycky se říká, že nejvíc je národní mužstvo – lvíček. Já jsem za něj sice hrál, ale bohužel jsem se nedostal na mistrovství světa v roce 1970. Těsně před tím jsem byl na operaci s kolenem a nemohl jsem do Mexika jet,“ lituje Táborský.

Martin Jiránek
Premiéra na vyprodaném stadionu
V ruské lize oslnil velkolepou dělovkou ze 43 metrů přímo do šibenice, ten gól je dodnes hitem na youtube. Příbramský obránce Martin Jiránek se ale činil i v reprezentaci. Přispěl k bronzovému tažení na EURO 2004 a taky se stal mistrem Evropy do 21 let. „V jednadvacítce mi utkvěla branka ze zápasu proti Islandu. Hráli jsme nejen proti soupeři, ale i proti šílenému větru. Vyhráli jsme 1:0 a gól jsem vstřelil zvláštním způsobem, míč po hlavičce do branky skoro doplachtil,“ říká Jiránek.