Petr Uličný
Při oslavách jsme dělali opičky
Z Kroměříže skočil šikovný útočník Petr Uličný rovnou do Sparty, odtud do Plzně a Olomouce, později se proslavil v lize jako trenér osmi týmů. Při vzpomínání nemůže opomenout jednu trefu: „Nejdůležitější a nejzajímavější gól jsem dal v roce 1976 Spartě. Druhý přidal Standa Štrunc a oni kvůli tomu, bohužel pro Spartu, sestoupili do druhé ligy,“ usmívá se Uličný.
Během své hráčské kariéry nikdy nepůsobil v zahraničí. Začínal v Kroměříži, odkud přešel do pražské Sparty, následně do plzeňské Škodovky a posléze do olomoucké Sigmy. V závěru ještě hrával jako hrající asistent trenéra v Hranicích a v Uničově.
S trénováním začínal v tehdy druholigovém Havířově. Následně vystřídal prvoligové kluby ze Zlína, Brna, Ostravy, Plzně, dále žižkovskou Viktorku a Opavu. Poté působil v té době druholigovém Hradci Králové, s nímž dokázal postoupit do první ligy. Dále pak trénoval v Olomouci a opět ve Zlíně. V roce 2007 odešel na své první zahraniční angažmá, a sice do slovenského Ružomberoku, které ale za půl roku ukončil. V české lize pak pokračoval Brně, odkud po svém odchodu v roce 2008 zamířil po delší pauze do 1. HFK Olomouc. Na začátku prosince 2011 byl jmenován trenérem Sigmy Olomouc, která se v té době pohybovala na předposledním místě tabulky 1. fotbalové ligy.
Ve středu 2. května 2012 vybojoval Petr Uličný s Olomoucí vítězství v českém fotbalovém poháru (Pohár České pošty) finálovým vítězstvím nad Spartou Praha 1:0 na neutrálním hřišti ve Štruncových sadech v Plzni. Již dříve avizoval, že po sezóně ukončí trenérskou kariéru, přičemž hlavním cílem bylo zachránit Olomouc v Gambrinus lize (což se podařilo). Vítězství v poháru bylo neplánovaným bonusem a Petr Uličný tak v závěru dlouhé kariéry získal svou první trofej.
V posledním ligovém zápase Olomouce s Duklou Praha 12. května 2012 (Olomouc vyhrála 2:1) Petr Uličný úspěšně zakončil trenérskou kariéru, celkem odkoučoval 413 zápasů.
Další příběhy

Zdeněk Pospěch
Když člověk fotbal miluje, tak ho to drží po celý život
Býval obávaným rychlíkem na lajně, který naháněl soupeřům strach. Ne náhodou si tak Zdeněk Pospěch zahrál kromě rodné Opavy, Baníku Ostrava či pražské Sparty i v zahraničí, kde hájil barvy dánské Kodaně nebo německé Mohuče.

Karel Poborský
Narazil jsem si s Cantonou
Bývalý profesionální fotbalový záložník, reprezentant České republiky a fotbalový funkcionář. Během hráčské kariéry nejčastěji operoval na pravém křídle a jeho přednostmi byly technická vyspělost a rychlost. Se 118 odehranými zápasy je současným rekordmanem v počtu startů za český reprezentační A-tým.

Martin Kotůlek
Na Realu jsme prohráli hloupým gólem
Nebyli jsme žádný velký tým osobností, ale kluci z vesnic, co chtěli něco dokázat. Tak vzpomíná Martin Kotůlek na úžasné olomoucké angažmá, kde měl za spoluhráče Pavla Hapala či Radka Látala a pod dohledem trenéra Karla Brücknera si tým zahrál čtvrtfinále Poháru UEFA s Realem Madrid. „Tam jsme prohráli hloupým gólem v závěru. Mohli jsme i remizovat,“ říká bývalý bek.

Pavel Fořt
Můj nejkrásnější gól byl zároveň tím nejdůležitějším
Zažil bláznivé fanoušky v Drážďanech, zahrál si francouzskou ligu za Toulouse. Ale nejkrásnější a nejdůležitější gól vstřelil útočník Pavel Fořt na Žižkově v dresu Slavie. „Protože jsem udělal takovou stahovačku na gólmana, byl to můj druhý gól v zápase a oba rozhodly o titulu,“ spokojeně se ohlíží za kariérou, kterou zdobí i tituly s Plzní a Slovanem Bratislava.