Nikola Mužíková
Pracovat v UEFA byl můj sen
Hrávala fotbal za Spartu, máma si ji dodnes dobírá, že byla největším postrachem pro vlastní branku. Bývalá modelka Nikola Mužíková má ale dnes důležitější roli, je členkou Komise fotbalu žen UEFA.
K fotbalu jí přivedl táta a fotbalovou kariéru začala ve Vršovicích, kde právě otec trénoval. Další její fotbalové krůčky vedly do Plzně, odkud zamířila do své vysněné Sparty Prahy.
Ve Spartě její cesta aktivní fotbalové kariéry skončila, ale ve fotbalu působí dále. Na Fotbalové asociaci má na starost ženský fotbal, který zastupuje i v Komisi ženského fotbalu UEFA.
Další příběhy
Ľubomír Moravčík
Góly za nás slavily tribuny
Energickou dravostí i parádní technikou dával jiskru nejen národním týmům Československa a Slovenska. Ľubomír Moravčík prožil nejúžasnější angažmá až po 33. narozeninách. Tehdy přestoupil do Celtiku Glasgow. „Odehrál jsem dvě ligová kola a hrál se zápas s Rangers. V něm jsem to po třech nebo čtyřech dotecích s míčem trefil ze šestnáctky levou nohou a vedli jsme 1:0,“ vzpomíná. „Lidé byli úplně u vytržení, já to moc nechápal. Navíc jsem zvýšil hlavou na 2:0 a vyhráli jsme fantastickým výsledkem 5:1.“
Marek Kincl
V Rapidu jsem se do toho opřel a vymetl šibenici
Válel za Liberec, za Žižkov. Dvakrát vyhrál ligu. Nakoukl i do reprezentace. Ale nejvíc je útočník Marek Kincl hrdý na zkušenosti z Ligy mistrů v dresu Sparty a Rapidu Vídeň. „Důležitých gólů bylo hodně. Samozřejmě jim vévodí často zmiňovaný gól proti Laziu Řím. Já rád vzpomínám i na můj první gól v Lize mistrů. Porazili jsme na Letné 4:0 Feyenoord Rotterdam a já se podepsal pod ten třetí, dostal jsem od Rasti Michalíka krásný balon za obranu,“ vzpomíná Kincl.
Antonín Panenka
Trefil jsem zahrabanou korunu
Nebýt jeho táty, možná by se nikdy jméno Antonína Panenky na fotbalových trávnících neproslavilo.
Michal Kadlec
Vrcholem kariéry pro mě bylo EURO 2012 v Polsku
Je synem bývalého reprezentanta Miroslava Kadlece, a tak měl Michal Kadlec všechny předpoklady pro to, aby se stal profesionálním fotbalistou. Michal si po vzoru otce zahrál i na mistrovství Evropy, jen s tím rozdílem, že z něj nepřivezl cenný kov jako táta v roce 1996.