Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Marek Kulič

Nejradši jsem přihrával do prázdné brány

Kvůli alergii původně nemohl hrát fotbal, a tak začínal s házenou. Ale postupně to Marek Kulič dotáhl až do Sparty a do reprezentace.

Svoji fotbalovou kariéru začal v SK Hradec Králové, odud přestupil v roce 1991 do Slavie Hradec Králové. V týmu působil v mládeži a zároveň hrál i za první mužstvo. O rok později se stal hráčem Sokolu Malšovice a následně zamířil do Olympie Hradec Králové. V roce 1996 přestoupil do Lázní Bohdaneč, kam se po roce stráveném v Drnovicích vrátil.

V létě 1999 zamířil do Marily Příbram. O 4 roky později vedly jeho kroky do Dynama České Budějovice. V letech 2005-2007 hrál za Mladou Boleslav a poté 2 sezony působil v pražské Spartě. S týmem získal v ročníku 2006-2007 mistrovský titul.

V roce 2009 zamířil zpět do Mladé Boleslavi a v lednu 2014 podepsal FC Hradec Králové. V druholigové sezoně 2013/14 postoupil s Hradcem Královém do nejvyšší soutěže.

V prosinci 2014 v zimní přestávce sezóny 2014/15 ukončil v klubu FC Hradec Králové profesionální kariéru.

Býval patřičně rychlý; míval bleskový start na míč; výborný driblér; když má den, potrápí každou obranu.

Další příběhy

Karel Rada

Penalta na EURO? Velké nervy

Na jeho odolnosti závisel osud fotbalové reprezentace v semifinále EURO 1996 proti Francii. Devět střelců před ním uspělo v rozstřelu, on musel taky. Jinak by se Češi do Wembley nepodívali. „To bylo velké napětí. Nedivím se ani nejlepším světovým hráčům, že v daný moment selžou a penaltu nepromění,“ říká někdejší obránce Karel Rada. „Rozhodl jsem se, že o tom nechci uvažovat, protože by to nemuselo dopadnout dobře. Zvolil jsem si místo a snažil se ho trefit.“

Miroslav Beránek

Vyplaval jsem neobsazený ve stařičkém Edenu

Bývalý legendární hráč Slavie, který v jejím dresu odehrál téměř 130 zápasů. Kuriozitou je, že během svého fotbalového života vystřídal všechny herní posty. Z útočníka se přes zálohu přesunul na post obránce. Jako pilíř defenzivy se také proslavil v sešívaném klubu, ve kterém vstřelil svůj první gól již před dvaceti lety. „Bylo to ještě ve stařičkém Edenu. Do Slavie jsem přišel v létě 1984, osmé ligové kolo jsme hráli s Trnavou, bylo to 18. října ve čtvrtek a bylo to televizní utkání. Vyhráli jsme a já jsem pečetil poslední brankou na konečných 4:1 zhruba někdy v 85. minutě, vzpomíná.

Ladislav Vízek

Obejít gólmana, to bylo moje

Dnes ho fanoušci vnímají díky šťavnatým komentářům, legračním historkám nebo účasti v taneční soutěži. Ladislav Vízek má ale za sebou i přepychovou kariéru. Dvakrát byl vyhlášen československým Fotbalistou roku, třikrát vyhrál ligu a nastřílel v ní 115 gólů. „Brankáře jsem obcházel. Driblink jsem trénoval mezi stromky v Hlušících, kde nebylo hřiště. Měl jsem stále míč u nohy a tuto dovednost jsem uplatnil ve velkém fotbale,“ vysvětluje legendární útočník Vízek.