Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Horst Siegl

Gól, to je radost a vítězství

Horst Siegl, přezdívaný Sigi, je bývalý fotbalista a reprezentant Česka. Patří k nejúspěšnějším střelcům historie, je čtyřnásobným králem střelců české ligy (1993/94, 1996/97, 1997/98, 1998/99), víckrát se králem střelců stal jenom Josef Bican. Ve své kariéře nastřílel 176 ligových gólů a 7 reprezentačních. Je jednou z legend Sparty.

Do 31. března 2014 byl se 133 góly nastřílenými v 1. české fotbalové lize jejím nejlepším kanonýrem, než jej překonal David Lafata. „Zatím mě nepřeskočil v tom hlavním králi střelců. Já to ale Davidovi přeji, jelikož je to strašně skromný kluk a myslím si, že do Sparty přišel v ideální čas. Je to podobný typ útočníka, jako jsem byl já, má okolo sebe dobré hráče, stal se vůdčí osobností Sparty. Já mu přeji, aby ty góly dával, a když v tom bude pokračovat, tak si myslím, že by mě mohl i překonat," říká kanonýr, který předtím střílel branky i ve společné československé lize.

Poslední ligový zápas odehrál 28. srpna 2006 v dresu Mostu proti Teplicím, v něm vstřelil svůj poslední, 176. ligový gól. Čtyři dny poté byl oficiálně představen ve funkci asistenta trenéra na Letné, čímž skončila jeho hráčská kariéra.

Další příběhy

Lukáš Vácha

Můj první ligový gól dostal označení Váchova brambora

Osmadvacetiletý Lukáš Vácha stihnul na svůj věk už mnohé. Má dva mistrovské tituly, každý s jiným týmem, a získal i prestižní trebl. Navíc patří do širšího kádru české reprezentace a z postu defenzivního záložníka vstřelil několik krásných ligových gólů. Vůbec nejvíc si cení pohárové trefy do sítě Young Boys Bern. „Marek Matějovský mi z rohu poslal balon na vápno a já ho z druhého doteku kopl z voleje do brány. Bylo to fakt top,“ vzpomíná středopolař Sparty.

Verner Lička

V mládí jsem ani nesnil o tom, že bych byl profesionální fotbalista

Hrál fotbal jen proto, že ho bavil. Nakonec tento přístup Vernera Ličku vynesl až do Baníku, se kterým prožil zlatá léta a třikrát ovládl ligu. V té vstřelil 103 gólů a stal se členem Klubu ligových kanonýrů. V roce 1980 získal s Československem zlatou medaili na Letních olympijských hrách v Moskvě. To je příběh úspěšného hráče, trenéra i otce v jedné osobě Vernera Ličky.