Jozef Weber
Moje góly byly jako zatmění
V ePojisteni.cz lize ho můžete vidět, jak udílí pokyny hráčům Karviné. Ještě před kariérou trenéra však Jozef Weber válel i na trávníku. Někdejší slovenský záložník vyhrál dva československé tituly se Spartou a v samostatné soutěži nasbíral 370 startů. „Ve Spartě jsem toho sice moc neodehrál, ale měl jsem možnost potkat skvělou partu, ve které hráli reprezentanti Stejskal, Hašek a Skuhravý,“ říká.
Kdy a kde jste s fotbalem začínal? Kdo vás k němu přivedl?
Začínal jsem na dvoře. Dlouho jsme byli se starším bráchou amatérští fotbalisté, to ještě neexistovaly přípravky. Se soutěžním fotbalem jsem začínal v deseti letech v Žilině, kam mě přivedl táta a zůstal jsem tam až do osmnácti let.
Pamatujete si na nějaký gól z mládežnických kategorií, který vám utkvěl v paměti?
Pamatuji si na góly, které padaly na velkém hřišti. Každý branka proti starším klukům byla pro nás úspěch. Ze začátku jsme dostávali velké dardy, výsledky pro nás nebyly příznivé. Hrál jsem levého útočníka, tak mi to tam občas spadlo. Těch gólů nebylo tolik jako dneska, kdy hrají kluci na malé branky.
Vybavujete si váš první ligový zápas?
Můj první ligový zápas se nedá zapomenout. Hrálo se v hektické porevoluční době před mistrovstvím světa. V květnu roku 1990 jsem nastoupil pod trenérem Jarabinským za Spartu proti Nitře, kdy jsem střídal Kukletu.
Vzpomenete si na váš první ligový gól?
První ligovou branku jsem vstřelil v dresu NH nebo SK Pionýr Cheb na vojně proti Bohemians Praha. Psal se rok 1991.
Vyzdvihl byste branku, která vám utkvěla v paměti, a popsal ji?
Nikdy nezapomenu na kuriózní gól v hezkém zápase proti Liberci na 3:3. V 92. minutě jsme prohrávali 3:0 a ke mně dostal odražený balón. Dá se říct, že mě spíš trefil obránce soupeře do nártu a byla z toho krásná branka.
Jakého úspěchu ve své kariéře si nejvíce ceníte?
Nejvíce si cením dvou titulů se Spartou, kde jsem toho ale moc neodehrál. Na druhou stranu jsem měl možnost potkat skvělou partu, ve které hráli reprezentanti Stejskal, Hašek a Skuhravý. V mladém věku jsem se od nich učil. V trenérské pozici jsou to dva postupy, s Bohemkou a čerstvě s Karvinou.
Jak se zrodil přechod z hráče na trenéra?
Kdybych to měl odlehčit, tak jiná práce nepřipadala v úvahu, protože jsem uměl jenom fotbal. Od sedmnácti nebo osmnácti let jsem se profesionálně věnoval fotbalu, obětoval jsem kvůli tomu i vysokou školu v Praze. V pětatřiceti nebo šestatřiceti letech, když se blížil konec hráčské kariéry, bylo složité něco začínat. Fotbal mám rád, a tak jsem dělal všechno, abych u něj zůstal. Stal jsem se trenérem také proto, že jsem dříve začal studovat trenérské licence, nejdříve „áčko“ a na konci hráčské kariéry profi licenci.
Co pro vás znamená fotbal?
Kromě rodiny pro mě znamená fotbal všechno. Rodina o tom ví. Manželka se mnou fotbal sdílí už pětadvacet let a děti to mají už nějakou dobu podobně. Jsou to každodenní starosti. Když tomu někdo osobně oponuje, tak říkám, že trénování je nejkrásnější zaměstnání. Baví mě, co celý život dělám a je super být na tréninku a pracovat jako trenér. Dívat se třeba večer pracovně na Ligu mistrů je zábavné. Fotbal je fenomén a krásná věc.
Co pro vás znamená gól?
Gól je obrovský adrenalin a neskutečná radost. Pokud dá soupeř branku, tak na trenérské lavičce je obdržená branka bolest a nepříjemnost. Vzpomínky na moje branky jsou sice vzdálené, ale tehdy mi přišly skoro jako zatmění, protože jsem jich moc nestřílel. Střelcům jako je David Lafata už to tak asi nepřijde, ale i přesto je pro ně gól určitě speciální věc. Branka je koření fotbalu.
Další příběhy
Jaroslav Šilhavý
S Drulákem jsem vedl tabulku střelců
Jako hráč je rekordmanem v počtu prvoligových startů, když jich za 20 let své kariéry nasbíral hned 465. Postupně oblékal dres Plzně, Chebu, Slavie Praha a Viktore Žižkov.
Josef Němec
Do Mexika jsem šel místo Lokvence
Přes angažmá v Dukle, ve Spartě a na Žižkově získal fotbalovou práci v Mexiku. Někdejší útočník Josef Němec, v současnosti jeden ze spolukomentátorů České televize, nastupoval za Cruz Azul. „První půlrok jsem koulel očima. Všichni od brankáře až po útočníky umějí hrát levou i pravou nohou, vnímají hru tak, jak se má. Neskutečný balzám, lidé tam fotbal milují,“ vzpomíná.
Horst Siegl
Gól, to je radost a vítězství
Horst Siegl, přezdívaný Sigi, je bývalý fotbalista a reprezentant Česka. Patří k nejúspěšnějším střelcům historie, je čtyřnásobným králem střelců české ligy (1993/94, 1996/97, 1997/98, 1998/99), víckrát se králem střelců stal jenom Josef Bican. Ve své kariéře nastřílel 176 ligových gólů a 7 reprezentačních. Je jednou z legend Sparty.
Martin Pospíšil
Proti Kodani v Evropské lize jsem gólem rozhodl o postupu
Martin Pospíšil ve fotbale málokoho převyšoval vzrůstem, ale i se 178 centimetry to dotáhl až ke třem startům za reprezentaci a vítězství v Českém poháru. Jablonecký záložník rád vzpomíná na klíčový gól v Kodani v Evropské lize, ale vybavuje si i úplné začátky ve vesnici Bělkovice: „Přišel jsem na trénink a všichni byli asi o pět let starší a o metr větší. Jedna dávná trefa padla po rohovém kopu. Jak jsem byl malý, starší spoluhráč mě vzal v podpaží, vyhodil mě a já dal hlavičkou gól.“