Haris Harba
Haris Harba: Na ulici jsem se toho naučil dost
Již třetí sezonu figuruje jméno bosenského záložníka Harise Harby na českých ligových trávnících. Svoji první ligovou branku vstřelil ještě v Hradci Králové, svůj další fotbalový život však spojil s jihlavskou Vysočinou. V jejím dresu zaznamenal již patnáct ligových gólů a na otázku jaké je jeho nejoblíbenější zakončení, odpovídá šestadvacetiletý kanonýr s úsměvem: „Hlavně ta branka musí být hezká.“
Nikdy neprošel mládežnickými fotbalovými týmy, s klubovým fotbalem začal až v 16 letech v "A" týmu FK Goražde, poté hrál v druholigovém klubu FK Bosna Sarajevo. Od ledna 2011 hrál za FK Olimpik Sarajevo.
V Jihlavě trenér František Komňacký hledal vhodného hráče na hrot útoku (po odchodu Stanislava Tecla do Viktorie Plzeň) a v červenci 2013 vyzkoušel na tomto postu Harise. Tomu se zde začalo dařit. 5. října 2013 vstřelil hattrick v prvním zápase 4. kola Poháru České pošty 2013/14 proti domácí Sigmě Olomouc, měl tak velký podíl na výhře hostů 4:0. Byl to jeho první hattrick v profesionální kariéře.
„Bylo to samozřejmě skvělé, škoda, že se mi to zatím nepodařilo i v lize, i když už jsem byl dvakrát nebo třikrát hodně blízko. Góly slavím pořád stejně. S jednou rukou zvednutou jako poděkování Bohu, vrátil se bosenský záložník k svému hattricku a způsobu, jak oslavuje své góly.
Další příběhy

Jakub Štáfek
Kdybych se nevěnoval herectví, myslím, že bych dělal fotbal
Většina lidí jej zná jako Matěje Jordána ze seriálu Ulice, málokdo však ví, že herec Jakub Štáfek se zároveň věnuje i fotbalu a v minulosti dokonce působil ve Spartě. A právě v letenském klubu se dočkal svého prvního gólu. „Jako šestiletý kluk, co se honí za míčem, který je pomalu větší než on, jsem tady dával gól a mám takový pocit, že jsem tu snad v tom utkání dětí dokonce vyhrál,“ vzpomíná.

Radek Drulák
Stříbro z EURO mi už nikdo nevezme
Ve své branži platí za legendu i dlouho poté, co fotbalové prostředí opustil. Žádné klubové trofeje se sice během své bohaté kariéry nedočkal, zato však sbíral individuální ocenění, když se stal dvakrát nejlepším střelcem české nejvyšší soutěže a zvítězil v anketách Fotbalista roku a Osobnost ligy. Je členem Klubu ligových kanonýrů a zastavil se na úctyhodném čísle 153. Některé svoje zásahy si však pamatuje až s precizní přesností.

Miroslav Beránek
Vyplaval jsem neobsazený ve stařičkém Edenu
Bývalý legendární hráč Slavie, který v jejím dresu odehrál téměř 130 zápasů. Kuriozitou je, že během svého fotbalového života vystřídal všechny herní posty. Z útočníka se přes zálohu přesunul na post obránce. Jako pilíř defenzivy se také proslavil v sešívaném klubu, ve kterém vstřelil svůj první gól již před dvaceti lety. „Bylo to ještě ve stařičkém Edenu. Do Slavie jsem přišel v létě 1984, osmé ligové kolo jsme hráli s Trnavou, bylo to 18. října ve čtvrtek a bylo to televizní utkání. Vyhráli jsme a já jsem pečetil poslední brankou na konečných 4:1 zhruba někdy v 85. minutě, vzpomíná.

Martin Lukeš
Se Spartou se hrálo nejlíp
Když už dal první gól, tak připojil rovnou i druhý. Martin Lukeš, legendární záložník Baníku Ostrava, tímto způsobem naklonoval premiérovou trefu v lize i reprezentaci. „V Opavě ve slezském derby to bylo šílené. Úplně narvaný stadion, obrovská rivalita, nevěděl jsem, co dělat,“ vzpomíná Lukeš, který tehdy v roce 1997 pomohl Baníku dvěma zásahy k remíze 3:3.