Haris Harba
Haris Harba: Na ulici jsem se toho naučil dost
Již třetí sezonu figuruje jméno bosenského záložníka Harise Harby na českých ligových trávnících. Svoji první ligovou branku vstřelil ještě v Hradci Králové, svůj další fotbalový život však spojil s jihlavskou Vysočinou. V jejím dresu zaznamenal již patnáct ligových gólů a na otázku jaké je jeho nejoblíbenější zakončení, odpovídá šestadvacetiletý kanonýr s úsměvem: „Hlavně ta branka musí být hezká.“
Nikdy neprošel mládežnickými fotbalovými týmy, s klubovým fotbalem začal až v 16 letech v "A" týmu FK Goražde, poté hrál v druholigovém klubu FK Bosna Sarajevo. Od ledna 2011 hrál za FK Olimpik Sarajevo.
V Jihlavě trenér František Komňacký hledal vhodného hráče na hrot útoku (po odchodu Stanislava Tecla do Viktorie Plzeň) a v červenci 2013 vyzkoušel na tomto postu Harise. Tomu se zde začalo dařit. 5. října 2013 vstřelil hattrick v prvním zápase 4. kola Poháru České pošty 2013/14 proti domácí Sigmě Olomouc, měl tak velký podíl na výhře hostů 4:0. Byl to jeho první hattrick v profesionální kariéře.
„Bylo to samozřejmě skvělé, škoda, že se mi to zatím nepodařilo i v lize, i když už jsem byl dvakrát nebo třikrát hodně blízko. Góly slavím pořád stejně. S jednou rukou zvednutou jako poděkování Bohu, vrátil se bosenský záložník k svému hattricku a způsobu, jak oslavuje své góly.
Další příběhy

Josef Šural
Nejvíc si cením toho, že jsem se dostal do ligy
Ve Zbrojovce postupně prošel všemi mládežnickými kategoriemi a v osmnácti letech zažil v jejím dresu ligovou premiéru. A hned proti Spartě. To ovšem ještě netušil, že za pár let bude oblékat právě letenský dres. Svůj první ligový gól vstřelil Josef Šural proti Kladnu a sám svou trefu označil za „haluz“. V současné době se učí od Davida Lafaty a nejraději vzpomíná na svou trefu v dresu národního týmu.

Ladislav Škorpil
Slabší nohou jsem z první trefil šibenici vlastní brány
Jako trenér zažil Ladislav Škorpil atmosféru čtvrtfinále Poháru UEFA a mistrovské oslavy s Libercem, ovšem hodně si cení i jiného výsledku. „Je třeba se ptát, jestli je větší úspěch vyhrát titul s Libercem než zachránit Hradec ve federální lize,“ vysvětluje bývalý kouč mládežnických reprezentací a také Dukly a Dunajské Stredy.

Pavlína Ščasná
Místo školky s tátou na fotbal
Dávala góly v nejlepších ženských soutěžích na světě. Pavlína Nováková-Ščasná táhla českou reprezentaci a již v šestnácti se stala fotbalistkou roku. „Vždycky jsem poprosila tátu, abych nemusela do školky a šla jsem s ním na fotbal,“ říká rodačka z Roudnice nad Labem, která začínala s fotbalem na Kypru.

Marek Kulič
Nejradši jsem přihrával do prázdné brány
Kvůli alergii původně nemohl hrát fotbal, a tak začínal s házenou. Ale postupně to Marek Kulič dotáhl až do Sparty a do reprezentace.