Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Milan Fukal

Když vám kopyto neposadí míč na hlavu, smůla

Jako obránce se dvakrát trefil v reprezentaci v úžasném týmu okolo Pavla Nedvěda, v lize válel za Jablonec a Spartu, v Bundeslize za Hamburk a Mönchengladbach. Na většinu svých gólů vzpomíná Milan Fukal dodnes. „Pamatuju si třeba na dvě trefy, které jsem dal proti Teplicím doma, a za týden už jsem byl ve Spartě,“ ohlíží se. „Nasměrovaly mě v kariéře dál.“

Do ligového fotbalu se prosadil v dresu Jablonce. Zde nastupoval na postu pravého obránce či pravého záložníka. S Jabloncem si zahrál i Pohár UEFA. Talentovaného obránce s čichem na góly v posledních minutách si všimla pražská Sparta. Zde Milan Fukal hrával pravidelně v základu jak v domácí lize, tak v Lize mistrů.

V roce 2000 přestoupil do bundesligového Hamburku. Tady odehrál čtyři roky a pak přestoupil do Borussie Mönchengladbach, kde hrál dva roky. Nakonec se vrátil domu do Jablonce. Odehrál zde dvě sezóny a opět odešel do ciziny, do rakouského klubu Kapfenberger SV. V létě 2011 přestoupil do FC Hradec Králové, kde nosil kapitánskou pásku.

Milan Fukal zasáhl v letech 1996-1997 v dresu české reprezentace do 21 let do 7 utkání. V českém reprezentačním A-mužstvu odehrál v letech 1997-2003 19 zápasů a vstřelil 2 góly. Zahrál si na Konfederačním poháru FIFA v roce 1997 či na EURO 2000. Své obě reprezentační branky vstřelil na teplickém stadionu Na Stínadlech a to proti Švédsku a Austrálii.

Další příběhy

Marek Kincl

V Rapidu jsem se do toho opřel a vymetl šibenici

Válel za Liberec, za Žižkov. Dvakrát vyhrál ligu. Nakoukl i do reprezentace. Ale nejvíc je útočník Marek Kincl hrdý na zkušenosti z Ligy mistrů v dresu Sparty a Rapidu Vídeň. „Důležitých gólů bylo hodně. Samozřejmě jim vévodí často zmiňovaný gól proti Laziu Řím. Já rád vzpomínám i na můj první gól v Lize mistrů. Porazili jsme na Letné 4:0 Feyenoord Rotterdam a já se podepsal pod ten třetí, dostal jsem od Rasti Michalíka krásný balon za obranu,“ vzpomíná Kincl.

Karel Rada

Penalta na EURO? Velké nervy

Na jeho odolnosti závisel osud fotbalové reprezentace v semifinále EURO 1996 proti Francii. Devět střelců před ním uspělo v rozstřelu, on musel taky. Jinak by se Češi do Wembley nepodívali. „To bylo velké napětí. Nedivím se ani nejlepším světovým hráčům, že v daný moment selžou a penaltu nepromění,“ říká někdejší obránce Karel Rada. „Rozhodl jsem se, že o tom nechci uvažovat, protože by to nemuselo dopadnout dobře. Zvolil jsem si místo a snažil se ho trefit.“