Milan Fukal
Když vám kopyto neposadí míč na hlavu, smůla
Jako obránce se dvakrát trefil v reprezentaci v úžasném týmu okolo Pavla Nedvěda, v lize válel za Jablonec a Spartu, v Bundeslize za Hamburk a Mönchengladbach. Na většinu svých gólů vzpomíná Milan Fukal dodnes. „Pamatuju si třeba na dvě trefy, které jsem dal proti Teplicím doma, a za týden už jsem byl ve Spartě,“ ohlíží se. „Nasměrovaly mě v kariéře dál.“
Do ligového fotbalu se prosadil v dresu Jablonce. Zde nastupoval na postu pravého obránce či pravého záložníka. S Jabloncem si zahrál i Pohár UEFA. Talentovaného obránce s čichem na góly v posledních minutách si všimla pražská Sparta. Zde Milan Fukal hrával pravidelně v základu jak v domácí lize, tak v Lize mistrů.
V roce 2000 přestoupil do bundesligového Hamburku. Tady odehrál čtyři roky a pak přestoupil do Borussie Mönchengladbach, kde hrál dva roky. Nakonec se vrátil domu do Jablonce. Odehrál zde dvě sezóny a opět odešel do ciziny, do rakouského klubu Kapfenberger SV. V létě 2011 přestoupil do FC Hradec Králové, kde nosil kapitánskou pásku.
Milan Fukal zasáhl v letech 1996-1997 v dresu české reprezentace do 21 let do 7 utkání. V českém reprezentačním A-mužstvu odehrál v letech 1997-2003 19 zápasů a vstřelil 2 góly. Zahrál si na Konfederačním poháru FIFA v roce 1997 či na EURO 2000. Své obě reprezentační branky vstřelil na teplickém stadionu Na Stínadlech a to proti Švédsku a Austrálii.
Další příběhy
Andrea Stašková
Juventus byl pro mě nejlepší varianta k posunu ve fotbalové kariéře
Devatenáctiletá hráčka je oporou českého národního týmu a v létě se odhodlala k velkému kroku, rudý dres Sparty vyměnila za ten černobílý slavného Juventusu. Příběh stále velmi mladé Andrey Staškové si přečtěte v následujících řádcích.
Pavel Verbíř
První zápas, první trefa
Ve světě profesionálního fotbalu byl neuvěřitelným úkazem, když celou svou kariéru sepjal s jediným klubem. V rámci mládežnických výběru působil například v Neratovicích či pražské Spartě, ve dvaceti letech však definitivně přesídlil do severočeských Teplic, kde se během následujících let stal živoucí legendou a nejlepším střelcem klubové historie.
Ivo Ulich
Po prvním gólu jsem štěstím zapomněl mluvit
K fotbalu se přesunul od stolního tenisu a těžko mohl litovat. Bývalý záložník Ivo Ulich si zahrál bundesligu za Mönchengladbach, se Slavií postoupil až do čtvrtfinále Poháru UEFA a Poháru vítězů pohárů. A dočkal se i gólu v reprezentaci. „Některé góly byly kuriózní, některé i docela pěkné,“ říká skromně.
Pavel Horváth
Za jediný gól ve Sportingu jsem dostal DVD přehrávač
Bývalý středopolař Pavel Horváth měl patent na vydařené trefy. V barvách Slavie ukázkově přehodil gólmana Steauy Bukurešť, totéž se mu podařilo i ve Sportingu Lisabon a vychutnal si i brankáře Lovásika z Olomouce, jehož prostřelil z půlky. Jen ocenění za góly se měnila. „Za první branku v lize jsem dostal pohlavek, za lob v Lisabonu DVD přehrávač,“ vzpomíná Horváth.