Ondřeje Zahustela vychovala pro velký fotbal Mladá Boleslav, ale od ledna 2016 obléká barvy pražské Sparty. Právě s ní zažil hned na jaře téhož roku vydařenou jízdu Evropskou ligou, s kterou se Letenští tehdy rozloučili až ve čtvrtfinále. A onu úspěšnou osmifinálovou bitvu na Laziu řadí reprezentační obránce mezi své největší dosavadní zážitky.

V kolika letech, kde jste začínal s fotbalem a kdo vás k němu přivedl?

K fotbalu mě přivedli rodiče a tuším, že už jsem někdy ve čtyřech letech začal v přípravce v Mladé Boleslavi.

Na jakých pozicích jste v mládí nastupoval?

V těch nejmladších letech jsem začínal i v útoku, ale hlavně jsem se objevoval na pravé záloze, kde jsem de facto odehrál i celý dorost a až tady na Spartě jsem začal na pravém beku.

A jak vám šlo střílení gólů?

Dával jsem docela dost gólů, byl jsem hodně útočný a dá se říci, že i gólový, takže párkrát mi to tam spadlo.

Vybavíte si ze svých začátků nějaký gól? Třeba ten první...

Abych pravdu řekl, tak úplně ne. Vybavím si, když mi bylo sedm let, jeden gól na turnaji ve finále v Mladé Boleslavi na halovém turnaji. Na ten si pamatuji stále. Bylo to proti Jablonci takovým klasickým bodlem. Kladenskéj nártek se tomu říká, jen jsem do toho špičkou šťouchnul a byl tam.

Kudy vedla vaše cesta do první české ligy?

Asi jako u každého. Prošel jsem žáky v Boleslavi, už i v těch žácích jsem hrál s o rok staršími a nejinak tomu bylo v dorostu, kdy jsem byl o rok výš a občas jsem nakoukl i o dva roky výš. Prošel jsem si i béčkem Boleslavi, kdy jsem hrál pár zápasů ve třetí lize, pak si mě vytáhli do áčka a v osmnácti letech jsem zaznamenal svůj první ligový start.

Jak vzpomínáte na váš ligový debut? Pamatujete si, proti komu to bylo?

Pamatuju. To bylo ještě, když hrálo Kladno první ligu a bylo to doma. Nepodařilo se to tak, jak bych si asi představoval, protože jsme prohráli doma 0:1, ale co si pamatuju, tak můj výkon nebyl špatný. Byl jsem i lehce pochválen od trenéra, takže až na tu ten výsledek, který nedopadl, to nebylo špatné.

Co jste prožíval při tom prvním startu?

Před zápasem to byla velká nervozita, ale během něj to ze mě spadlo a užil jsem si to.

Pamatujete si svůj první ligový gól, dokázal byste ho popsat?

První ligový gól si vybavím. Dal jsem ho, až když mi bylo dvacet, protože jsem si v osmnácti přivodil zranění kolene. Bylo to v zápase v Teplicích, pokud se nepletu, tak to byl gól hlavou, kdy mi přihrával Radek Šírl.

V Boleslavi jste v áčku odehrál šest sezón, jak na to vzpomínáte?

Já na Boleslav vzpomínám strašně rád, je to můj srdeční klub, vyrůstal jsem tam od malička. Těch sezon jsem tam mohl odehrát i víc, bohužel se mi to nepovedlo kvůli zraněním kolene. Dvakrát jsem musel podstoupit operaci. Ale jak jsem říkal, vzpomínám na to moc rád a věřím, že se tam ještě na sklonku kariéry vrátím.

Vybavíte si svůj první zápas za Spartu?

Myslím, že to bylo ve Zlíně, kdy jsme vyhráli 2:1. Málem jsem tam dal i gól. Z nějaké standardní situace jsem trefil tyč, odrazilo se to do druhé tyče a ven.

První gól za Spartu byl v hodně speciálním zápase...

Ten si pamatuju moc dobře a asi na něj nikdy nezapomenu, podobně jako na ten první gól v lize. Bylo to na Letné v derby, kdy jsme vyhráli 3:1. Já dával na 3:1 a pojistil jsem tak naše vítězství.

První start v evropských pohárech?

V Mladé Boleslavi jsem odehrál předkolo Evropské ligy doma s kyperskou Larnacou. Neuspěli jsme, protože první zápas jsme tam prohráli 3:0. A první evropský start tady za Spartu byl proti Krasnodaru na Letné. Vyhráli jsme 1:0 a pak ta cesta tou Evropou, na to vzpomínám moc rád. Dotáhli jsme to tehdy až do čtvrtfinále.

Jak vzpomínáte na svou reprezentační premiéru, ve které jste ihned vstřelil gól?

To je také další moment, na který jen tak nezapomenu. Bylo to v Ostravě proti Srbsku, kde jsem naskočil na nějakých patnáct minut a shodou okolností se mi podařilo dát v nastavení svůj první reprezentační gól, takže premiéra snů.

Co pro vás znamená reprezentovat?

Podle mě je to cíl každého fotbalisty reprezentovat svoji zemi. Moc jsem si užíval být na hřišti s hráči, co dokázali ve fotbale hrozně moc. Vzpomínám na to rád.

Jaký máte teď před sebou cíl, kterého byste chtěl dosáhnout?

Tak já jsem do Sparty přišel hlavně s tím, že bych chtěl vyhrát titul. Jsem tu lehce přes dva roky a zatím se nám to nedaří. Mám tu zatím smlouvu do příštího léta, tak pevně doufám, že to zvládneme.

Kterou ligu byste si chtěl jednou zahrát a proč?

Vyloženě nějakou vybranou nemám, ale kdyby přišla nějaká nabídka, tak bych se určitě nebránil jít ven. Rád zkouším nové věci a nové výzvy, takže bych se nebránil, ale nic speciálního vybrané nemám.

Proti kterému nejslavnějšímu hráči jste v kariéře zatím nastoupil nebo který ze soupeřů vám přišel nejlepší?

Tak třeba v Laziu bylo velké jméno Miroslav Klose, sice už měl nějaký věk, ale pořád je to pan střelec.

Který gól považujete za nejkrásnější v kariéře?

Já jsem moc těch extra hezkých gólů v kariéře nedal, nejsem žádný střelec z dálky. Hodně gólů jsem dal hlavou, protože jsem celkem slušný hlavičkář.

Který gól považujete za nejdůležitější?

Asi ten z derby, jelikož to bylo před osmdesátou minutou na 3:1, takže nás to uklidnilo a už jsme tak nějak věděli, že to derby je naše.

Máte nějaké utkání, na které nejvíce vzpomínáte?

Tak když se vrátím do Boleslavi, tak speciální zápasy byly vždycky, jako pro každý tým v lize, ty se Spartou. Musím říct, že se mi v nich i gólově dařilo. Spartě jsem dal myslím tři góly. A co se týče Sparty, tak to bude určitě to mé první derby a to tažení Evropou. Proti Krasnodaru a proti Laziu to byl úžasný zážitek.

Co pro vás znamená gól?

Gól pro mě znamená práci celého týmu a nejvíc mě na tom baví ty emoce. To, že se můžete zaradovat se spoluhráči a s fanoušky.

Co pro vás znamená fotbal?

V mém životě to znamená naprosto všechno. Byl jsem k němu vedený od malička. Za to děkuji rodičům i všem blízkým, kteří mě v tom podporovali.