Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Pavel Tobiáš

První zápas. A já dorážel trestný kop

Poprvé mezi muži se trefil Pavel Tobiáš jako obránce za České Budějovice ve 3. lize. Současný kouč Příbrami ovšem leckoho překvapí: z gólů má větší radost v roli trenéra. „Je to možná zvláštní, co řeknu, ale trenérská radost je nepředstavitelná, představuje větší emoce než na hřišti. Jako hráč to berete trochu jinak,“ vysvětluje.

Jako hráč nastupoval na postu obránce. S fotbalem začínal, když mu bylo osm let, v Sokolu Včelná. Odtud v dorostu přestoupil do Škody České Budějovice, za níž si ještě jako dorostenec zahrál divizní soutěž dospělých. Vojenská léta odehrál za Duklu Tábor a VTJ Slaný. Poté přestoupil do Dynama České Budějovice, s nímž na konci své hráčské kariéry postoupil do první ligy a odehrál 3 prvoligové zápasy.

Po ukončení hráčské kariéry trénoval v Dynamu nejprve mládež a od roku 1990 působil jako asistent u A-týmu dospělých. Po odchodu Jindřicha Dejmala se stal v roce 1993 hlavním trenérem. V sezoně 1996/1997 dovedl klub na historicky nejlepší umístění v první lize - 6. místo. Od 9. října 1997 působil ve Slavii Praha, kdezaznamenal úspěch v PVP.

Poté se vrátil do SK České Budějovice, které mezitím sestoupilo do druhé ligy. Poté co s klubem postoupil zpět do první ligy a v následující sezóně s ním obsadil 14. místo, odešel na jednu sezónu do FC Brno. Budějovický klub bez něj znovu sestoupil, a tak se stal jeho úkolem po jeho návratu opět postup do první ligy, což se mu podařilo.

V sezóně 2008/2009 se znovu vrátil do českobudějovického Dynama, kde vystřídal Jana Kmocha. Pod jeho vedením tým zaznamenal sérii jedenácti zápasů bez porážky. V jarní části Dynamo své postavení ještě vylepšilo a celkově skončilo na 10. místě. Naposledy působil jako šéftrenér mládeže 1. FK Příbram a od září 2014 trénuje první mužstvo 1. FK Příbram. Je pověstný praktikováním atypických standardních situací a signálů.

Další příběhy

Vladimír Táborský

Bezvadně mi to skočilo a já míč napálil tak, že zapadl pod břevno

Za áčko Sparty nastoupil poprvé proti Bohemians na Slavii, zahrál si i za Duklu. Expert na pražská derby Vladimír Táborský, někdejší obránce a reprezentant, zažil také ligový triumf – jako hráč i trenér. „Jakého úspěchu v kariéře si nejvíc vážím? Vždycky se říká, že nejvíc je národní mužstvo – lvíček. Já jsem za něj sice hrál, ale bohužel jsem se nedostal na mistrovství světa v roce 1970. Těsně před tím jsem byl na operaci s kolenem a nemohl jsem do Mexika jet,“ lituje Táborský.

Miroslav Baranek

Dávat góly častěji a život by byl krásnější

Zahrál si bundesligu za 1. FC Köln, vystřídal několik domácích klubů, ale nejsilnější vztah si bývalý záložník Miroslav Baranek vytvořil ke Spartě, kde vyhrál pětkrát ligu a teď je vedoucím A-týmu. „Odmala jsem si dal cíle, které byly mým snem. Chtěl jsem hrát v ligovém týmu, dát první ligový gól, nastoupit za reprezentaci a hrát evropské poháry,“ popisuje. „Všechno se mi splnilo.“

Radek Příhoda

Fotbal je životní styl, vášeň a obrovský koníček

Kdysi kopal druhou dorosteneckou ligu za Blšany, pak se Radek Příhoda kvůli zraněním a časovým možnostem převlékl do jiného dresu. Stal se rozhodčím. A po téměř deseti letech ho čekala ostrá ligová premiéra. „Jablonec porazil Spartu 3:0. Vím, že v tom utkání byla červená karta pro Homolu a penalta proti Spartě,“ vzpomíná si. „A naposledy v derby se Mario Holek vracel, neviděl mě a prošlápl mi kotník. Měl jsem těžší výron a čtrnáct dní nebo tři neděle jsem byl mimo hru.“