Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Patrik Schick

Odchod do Itálie byl risk, který se povedl

Mladým českým fotbalistům bývá mnohdy vyčítáno, že se bez výrazných zkušeností z domácí soutěže bezhlavě vydávají do zahraničních klubů. Tuhle cestu si vybral i bývalý útočník pražských celků Sparty a Bohemians Patrik Schick a dnes svého kroku coby útočník římského AS nelituje.

V kolika letech, kde jste začínal s fotbalem a kdo vás k němu přivedl?

S fotbalem jsem začínal ve čtyřech letech ve Vestci kousek od Prahy. Přivedl mě k němu táta. Ve Vestci jsem vydržel nakonec sedm let.

Nastupoval jste už v mládí na hrotu?

Začínal jsem ve středu zálohu, pak jsem se ale postupně posouval dopředu, kde jsem dával hodně gólů, takže jsem tam už i zůstal.

Vybavíte si nějaký gól z mládí?

Vybaví se mi gól, který jsem vstřelil Spartě. To se ještě hrálo na malé brány a já jsem hezky přehodil gólmana.

Z Vestce jsi pak přestoupil do Sparty…

Bylo mi 11 let a vybavuji si, že ten přestup byl takový zamotaný, moc jsem tomu jako mladý nerozuměl. Jsem ale rád, že to takhle dopadlo a mohl jsem hrát za Spartu, kde už jsem nějaké ty kluky z turnajů znal, takže ti mi ty začátky docela usnadnily.

Ve Spartě jste si odbyl také debut v první lize..

To je pravda, bylo to venku proti Teplicím. Ten zápas byl hodně divoký, bohužel jsme ho prohráli. Druhý zápas jsem odehrál hned další kolo proti Olomouci, kdy jsme vyhráli 5:0 a slavili jsme titul.

Pamatujete si svůj první gól v české lize, dokázal byste ho popsat?

Bylo to za Bohemku také zrovna proti Teplicím. Na hřiště přišel Michal Hubínek, hned se dostal ke střele, kterou jsem tečoval a ta spadla do sítě.

Vaše výkony v Bohemce upoutaly natolik, že jste přestoupil do italské Sampdorie, jak jste to vnímal, že tak mladý kluk z české ligy zamířil do známé Serie A?

Přestup se zrodil celkem rychle, už po hostování v Bohemce jsem o těch nabídkách vědět. Možnosti, že bych zůstal a hrál ve Spartě, jsem moc nevěřil. Pocitově jsem cítil, že bych chtěl zkusit Itálii a risknout to, že půjdu už v tak mladém věku do zahraničí. Myslím, že se to povedlo.

Jak těžké byly pro vás začátky v Sampdorii?

Jednoduché to nebylo. Neuměl jsem jediné italské slovíčko, takže jsem třeba nerozuměl ani taktickým věcem.

Vybavíte si váš první zápas v italské Serii A?

Určitě, hezky se mi na něj vzpomíná. Vyhráli jsme 1:0 proti Empoli. Nastoupil jsem asi na půl hodinku a docela dost jsem si i zahrál a dařilo se mi.

Také si určitě vzpomenete za svůj první gól v italské lize?

Tak na něj samozřejmě vzpomínám velmi dobře. Byl to vlastně i můj první zápas, kde jsem nastoupil v základní sestavě. Dal jsem ho v druhé půli proti Juventusu.

Jak vzpomínáš na to období v Sampdorii?

Měl jsem to město hrozně rád. Fanoušci i spoluhráči byli hrozně fajn. Všichni se tam ke mně chovali hezky, takže na tenhle klub budu vzpomínat jenom v dobrém.

V další sezóně se konečně dokonal přestup do AS Řím, který byl hodně sledovaný, tak jak jste to prožíval?

Bylo to hodně divoké, každý to tady sledoval. Kvůli problémům se srdcem jsem musel být dva měsíce bez jakékoliv fyzické zátěže. Přestup do Juventusu nakonec nevyšel, tak moji prioritou se stal AS Řím, kde lékařské prohlídka dopadla dobře, a AS mě přijalo.

Vybavíte si první start za AS Řím, jaké to bylo nastoupit za tak slavný klub?

Myslím, že to bylo proti Helasu Verona, vyhráli jsme 3:0. Nastoupil jsem asi na 15 minut, měl jsem jednu šanci, ale gól jsem nedal.

Potom prvním startu jste se bohužel zranil, tak jaká byla ta adaptace na nový klub, když jste se ani nemohl naplno připravovat?

Bylo to těžší než kdekoliv jinde, protože jsem kvůli těm dvěma měsícům klidu nestihl letní přípravu, neměl jsem vůbec natrénováno. Vlítnul jsem do toho, což asi byla také příčina těch zdravotních problémů. Takže začátky opravdu nebyly lehké, nečekal jsem, že budu tak dlouho zraněný, protože celou minulou sezónu jsem byl zdravý a tohle byla taková čára přes rozpočet. Dělal jsem všechno proto, abych se vrátil, a naštěstí od toho ledna už je to v pohodě.

Popište nám svůj 1. gól za AS. Jak jste ho oslavil, co jste prožíval?

Dal jsem ho proti Spalu. Byl to takový nepříjemný zápas venku, kde bylo obrovské vedro. Bylo to po dlouhé době v AS, takže se mi ulevilo. Kopali jsme roh a hlavou jsem poslal míč do sítě.

Nedávno jste odehrál také 1. zápas v Lize Mistrů, který byl hodně speciální…

Přesně tak, bylo to doma proti Barceloně. Já ani nikdo na stadionu na něj nikdy nezapomeneme. Je to jeden z těch zápasů, který byl doslova neuvěřitelný. Byl to nádherný večer.

Teď už k repre, jak vzpomínáte na svou reprezentační premiéru?

Vzpomínám si něj velmi dobře, protože jsem vstřelil i svůj první gól. Bylo to proti Maltě, nastupoval jsem místo Tomáše Rosického. To mě mrzí, že jsem si nezahrál vedle něj na hřišti, ale střídal za něj. Gól padl myslím z rohu, kdy ke mně doletěl balon, já si ho zpracoval a z voleje jsem to trefil.

Co pro vás znamená reprezentovat Česko republiku?

Je to pro mě obrovská čest a zároveň zodpovědnost, abych v ničem nepolevoval a udržel se v ní i nadále.

Co vás ve fotbale žene dopředu?

Motivují mě úspěchy, kterých chci dosáhnout a jednou na ně vzpomínat. Hlavně mě fotbal baví, mám ho rád, hraju ho odmalička a je to součást mého života.

Jaký máte ve fotbale nastavený cíl, kterého byste chtěl dosáhnout?

Mým konkrétním snem je získat s AS Řím titul v italské lize.

Který svůj gól považujete za nejkrásnější?

Zatím za Sampdorii proti Crotone, kdy jsem si stopera hezky obhodil pravačkou a otočil se kolem něj, pak jsem šel sám proti gólmanovi a proměnil.

Který gól považujete za nejdůležitější?

Asi ten za Bohemku proti Baníku. Hráli jsme o záchranu a nutně jsme potřebovali vyhrát, jinak bychom měli velké problémy. Navíc jsem ho dal Jirkovi Pavlenkovi, mému nynějšímu spoluhráči z reprezentace.

Co pro vás znamená gól?

Gól pro mě znamená obrovskou euforii a radost, a vlastně práci celého týmu, kdy já pak třeba můžu slíznout tu smetánku. Po jeho vstřelení jsou všichni rádi, celý tým i fanoušci.

Další příběhy

Petr Kouba

Hrdý jsem na nulu proti Barceloně

Před dvaceti lety chytal Petr Kouba ve Wembley ve finále EURO, pomohl k titulům Spartě a La Coruni. Ale taky dal ligový gól. Na Letné. „Sparťanští fanoušci mě vyvolali, abych si šel kopnout penaltu. Běžel jsem přes celé hřiště a za rozhodnutého stavu 3:0 ji proměnil,“ usmívá se bývalý skvělý brankář. „Když jsem na ni běžel, do půlky hřiště to bylo fajn, euforie. Od půlky už jsem ale začal přemýšlet, jak a kam to kopnu. Dopadlo to dobře, gólman šel na druhou stranu.“