Zdeněk Grygera
Běžel jsem slavit před prázdný sektor
Bývalý reprezentační obránce se narodil v Přílepech, s fotbalem začínal v Holešově a přes Zlín putoval do Drnovic. Tam prožil v roce 1998 premiéru v nejvyšší domácí soutěži a zde také v utkání s Libercem zaznamenal svou premiérovou ligovou branku. Po dvou sezonách strávených v drnovickém klubu se stěhoval na Letnou.
Ačkoli zájem o něj projevila i konkurenční Slavie, on se rozhodl pro rudý dres. Následoval raketový vzestup. Dva domácí mistrovské tituly, stříbro a zlato z evropského šampionátu jednadvacetiletých a pravidelné pozvánky do seniorského národního týmu, kde se gólově uvedl v Paříži v únoru 2003, dalekonosnou ranou v přátelském utkání s Francií.
„Na to se nedá zapomenout. Myslím, že dokonce i lidi, kteří mě třeba dlouho neviděli nebo mě třeba vůbec nezaregistrovali, si tenhle gól vždycky vybaví a připomínají mi ho," vzpomíná na dnes již legendární trefu.
Nejvýraznějšího úspěchu s národním mužstvem dosáhl v roce 2004, kdy dokráčel s týmem až k bronzovým medailím. Ve stejné sezoně, už v dresu nizozemského Ajaxu, získal další ligový triumf. Vrchol jeho kariéry pak představovalo čtyřleté angažmá v italském Juventusu Turín, kde působil spolu se záložníkem Pavlem Nedvědem.
Závěr své bohaté kariéry strávil v anglickém Fulhamu, kde se také kvůli vleklým zdravotním problémům rozhodl v prosinci 2012 s dráhou profesionálního fotbalisty rozloučit.
Dnes se mimo jiné podílí na trénování holešovské přípravky, kde hraje i jeho syn. „Prožívám to samozřejmě hodně. Je to možná těžší, než být na tom hřišti. Ale věnujeme se tomu, pomáhám klukům s tréninky, jezdíme po zápasech a po turnajích. Jsou to ještě malí kluci, nejdůležitější je, aby je to bavilo."
Další příběhy
Daniel Pudil
Jen jsem někam běžel a strašně se radoval, vzpomíná na první gól Daniel Pudil
Kromě nejvyšší české soutěže si zahrál i tu belgickou a druhou anglickou. Na svém kontě má více než 34 seniorských reprezentačních startů. Nejen na své začátky zavzpomínal obránce Daniel Pudil.
Luboš Zákostelský
Gól znamená neskutečný gejzír radosti, říká Luboš Zákostelský
Vyrostl v pražské Slavii, kde se ale výrazněji neprosadil. Zato zazářil v Liberci a dařilo se mu i na jeho exotických štacích v Japonsku a Asii. Po skončení kariéry pak začal předávat své zkušenosti v roli trenéra, momentálně pracuje u mládeže. O své postřehy a vědomosti se Luboš Zákostelský podělil v rozhovoru pro Můj první gól.
Radek Šírl
V paměti mám můj zlatý gól. Rozhodl o titulu pro Zenit
První ligový gól za Bohemians jen píchnul špičkou kopačky. Ten nejdůležitější si Radek Šírl schoval do Ruska. V posledním kole rozhodl jedinou trefou o titulu pro Zenit Petrohrad. Se stejným týmem vzápětí senzačně ovládl Pohár UEFA a Superpohár proti Manchesteru United. „Vše řadím na první místo mých úspěchů,“ říká Šírl.
Ivo Ulich
Po prvním gólu jsem štěstím zapomněl mluvit
K fotbalu se přesunul od stolního tenisu a těžko mohl litovat. Bývalý záložník Ivo Ulich si zahrál bundesligu za Mönchengladbach, se Slavií postoupil až do čtvrtfinále Poháru UEFA a Poháru vítězů pohárů. A dočkal se i gólu v reprezentaci. „Některé góly byly kuriózní, některé i docela pěkné,“ říká skromně.