Momentálně baví diváky v divizi, kde nastupuje za Chrastavu, ale milovaly ho desetitisíce fanoušků, a to i za hranicemi. Jiří Štajner fotbalově básnil v bundeslize za Hannover, v Liberci se stal legendou, která se podepsala pod dva zdejší tituly. A s národním týmem se podíval na mistrovství světa do Německa. „Moje první reprezentační branka byla určitě ta nejhezčí, přestože nebyla příliš důležitá. Padla proti Moldavsku,“ říká člen Klubu ligových kanonýrů (106 gólů).

Dvakrát se Spartou vyhrál titul (1998 a 1999) a dodnes říká: „Bez fotbalu bych nemohl žít. Navíc ve Spartě, to je pro mě nejkrásnější pocit.“ Někdejší záložník a útočník Luděk Stracený si dobře vybavuje i první gól, který dal doma proti Drnovicím. „Trefil jsem halfvolejem šibenici. Byl to takový můj normální gól,“ smál se hráč, jenž si vyzkoušel i jeden zápas za českou reprezentaci. Ta branka pro něj byla tehdy srdeční záležitostí, věnoval ji těžce nemocnému tatínkovi…

Kvůli alergii původně nemohl hrát fotbal, a tak začínal s házenou. Ale postupně to Marek Kulič dotáhl až do Sparty a do reprezentace.

Býval oporou obrany ve Spartě, na Žižkově či v Kaiserslauternu, zahrál si na EURO 2000 a získal 4 ligové tituly. Petr Gabriel ale také dával góly. „Jeden z mých nejdůležitějších ve skupině Ligy mistrů proti Galatasarayi na 2:1,“ vzpomíná. „V cizině si pamatuji branky ze hřišť soupeřů. Ale ty zápasy jsme prohráli. Byl jsem si téměř jistý, že když vstřelím branku, nedopadne to dobře.“