Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Pavlína Ščasná

Místo školky s tátou na fotbal

Dávala góly v nejlepších ženských soutěžích na světě. Pavlína Nováková-Ščasná táhla českou reprezentaci a již v šestnácti se stala fotbalistkou roku. „Vždycky jsem poprosila tátu, abych nemusela do školky a šla jsem s ním na fotbal,“ říká rodačka z Roudnice nad Labem, která začínala s fotbalem na Kypru.

S fotbalem začínala v kyperském klubu Anagennisis Derynia, kde působil její otec Zdeněk Ščasný. Od roku 1992 hrála za chlapecká mládežnická družstva SK Roudnice nad Labem. V roce 1996 přestoupila do AC Sparta Praha, kde se vypracovala v nejlepší českou fotbalistku, což ji pomohlo k angažmá v FC Bayern Mnichov.

Z Bayernu si nakrátko odskočila do americké profesionální ligy (Philadelphia Charge). Po krachu celé soutěže se opět vrátila do Bayernu, odkud zamířila do Švédska (Örebro a Malmö). Kopačky pověsila na hřebík v USA během angažmá v družstvu Boston Breakers.

Další příběhy

Jan Polák

Gól je euforie, úleva i povzbuzení

Z Brna-Bohunic se vyšvihl až do reprezentace, do bundesligy a k belgickému titulu s Anderlechtem. Na první ligovou trefu ale Jan Polák ani přes hromadu jiných zážitků nezapomene. „Stál jsem mezi šestnáctkou a polovinou hřiště a dostal balon. Udělal jsem s ním pár kroků a někdo za mnou, myslím, že to byl Zdeněk Cihlář, zakřičel, ať zkusím vystřelit. A tečovaná střela zapadla do branky Sparty,“ vzpomíná brněnský záložník. „Ještě teď z toho mám husí kůži.“

Jozef Chovanec

Pomohla mi vítězná hlavička v derby

Hráč, trenér, manažer. Všechny tyto funkce si ve fotbale vyzkoušel a všude slavil jak úspěchy, tak góly. „Když jste hráč, tak jste daleko více uvolněný, takže ta emoce více plyne. Když jste trenér, tak je to více zdrženlivé. Ale v jednom je to stejné, je to krásný pocit,“ říká o rozdílech při vnímání gólů v různých pozicích bývalý československý reprezentant, který slavil i titul v nizozemské lize s PSV Eindhoven.