Marek Heinz
Nikdy jsem neplánoval, že budu profesionál
Útočník Marek Heinz spojil své fotbalové začátky s Lázněmi Bohdaneč a také rodnou Olomoucí, když první roky své kariéry odehrál v tamní Sigmě. Na přelomu tisíciletí vybojoval s reprezentační jednadvacítkou postup na evropský šampionát, kde Češi skončili druzí. Díky tomu se jako jeden z mála hráčů posledních generací, mohl v roce 2000 podívat na olympijské hry. „Je pravda, že ve fotbalovém světě to asi není takový vrchol, ale olympiáda je zážitek,“ vzpomíná.
Poté opustil českou soutěž a působil v Bundeslize, kde oblékal dres Hamburku a Bielefeldu. V roce 2003 se opět do tuzemské ligy vrátil a v nadcházející sezoně dosáhl na své vůbec největší úspěchy, když se stal nejprve s ostravským Baníkem ligovým mistrem, následně byl nominován na seniorské Euro 2004 v Portugalsku, kde dokráčel s týmem až k bronzu. Na turnaji se navíc blýskl vítěznou trefou do sítě Lotyšska a jeho výtečně zahraný přímý kop v utkání s Německem, se stal dnes již legendární trefou.
Sám Marek Heinz to však vidí trochu jinak. „Ten gól s Němci mi každý připomíná, ale já si myslím, že gól na 2:1 v utkání s Lotyšskem byl daleko důležitější. Ta branka nám zajistila tři body a dostala nás do pohody. Gól proti Německu už vlastně nic neznamenal, protože jsme měli postup jistý."
Po Euru pak zamířil znovu do zahraničí, působil opět v Německu, ale i ve Francii, Maďarsku, Turecku či Rakousku. V reprezentačním dresu si zahrál i na mistrovství světa. Své domácí prvoligové působení zakončil v roce 2013 ve Znojmě. „Dal jsem si teď od fotbalu pauzu, chodím trénovat s třetiligovou Holicí a uvidíme, co bude dál," uzavírá.
Další příběhy
Jiří Jarošík
Hrát za Spartu byl vždycky můj největší sen
Málokdo z českých fotbalistů může říct, že má mistrovský titul ze čtyř různých zemí. Bývalý reprezentant Jiří Jarošík je jedním z nich.
Luboš Kubík
Hrál jsem proti nejlepším hráčům
Sotva někdo napodobí pestrobarevný fotbalový životopis Luboše Kubíka. Dal gól v osmifinále mistrovství světa, penaltou pomohl k postupu do finále EURO, zahrál si v Itálii ve společnosti Maradony, Baggia a Van Bastena, ale také v Německu, Francii a USA. „Jako mladý jsem jenom doufal, že si jednou zahraju první ligu,“ usmívá se záložník, který ještě ve federální lize v Banské Bystrici nastřílel za zápas 5 gólů.
Miroslav Matušovič
Pravačkou do šibenice Ajaxu? Nezapomenu
Z Havířova se odrazil až ke třem ligovým prvenstvím. Patřil k hrdinům Baníku při legendárním tažení za titulem, ve Spartě si zahrál Ligu mistrů. „Jediné, co mě trochu mrzí, je, že jsem v národním týmu nedostal šanci,“ říká bývalý útočník Miroslav Matušovič. „Ale ničeho nelituji. Spousta hráčů by dala cokoliv za to, aby nakoukla do ligy, a já v ní odehrál přes dvě stě zápasů.“
Radek Černý
Nejvíce gólů jsem dal až jako brankář
Ve Slavii začal jako kluk chytat, protože bydlel tři sta metrů od Edenu. Pevné místo jedničky mu ale zajistila až lapená penalta v rozstřelu Poháru UEFA proti Schalke. „Z brankařského hlediska se dá tento moment srovnat se vstřeleným gólem. Ten jsem za Slavii taky dal,“ říká Radek Černý, brankář se zkušenostmi z reprezentace a Premier League.