Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Jan Nezmar

Někdo to tam dotlačit musel

S fotbalem začínal v Hlavnici, odkud pak přes třetiligový Dolní Benešov zamířil do Opavy, která byla jeho prvním angažmá v nejvyšší české soutěži. O rok později opustil své rodné město a přestoupil do Liberce, kde prožil své nejúspěšnější období. Hned v další sezoně pomohl svému novému klubu k zisku premiérového titulu a postupu do čtvrtfinále Poháru UEFA.

Po dvou sezonách strávených ve Slovácku, putoval jedinkrát během své kariéry do zahraničí, když oblékal dres slovenského Ružomberoku, se kterým dosáhl na slovenský double, když v témže roce získal titul ligového šampiona a vyhrál pohár.

Poté se opět vrátil do Liberce a v jeho barvách v sezoně 2011/12 získal další titul. Dosáhl také hranice sta ligových branek, a stal se tak členem Klubu ligových kanonýrů. „Pamatuji si to naprosto přesně. Zase to bylo do té stejné branky, tentokrát v zápase s Bohemians Praha. Navíc to bylo necelý týden poté, co se mi narodil syn. Vběhl jsem do takové polostřely Bořka Dočkala a tečoval to do protipohybu gólmana. Nic to ale neměnilo na té obrovské radosti a euforii, kterou jsem prožíval."

Svoji profesionální kariéru ukončil na podzim roku 2012, v současnosti působí na severu Čech jako sportovní ředitel a hraje fotbal za německý amatérský tým FC Oberlausitz Neugersdorf.

Další příběhy

Radoslav Kováč

Na Evertonu jsem se trefil ze třiceti metrů

Radoslav Kováč býval platným členem výjimečné fotbalové generace pod dohledem Karla Brücknera. Zahrál si na mistrovství světa v Německu, bral ligové tituly se Spartou a Basilejí, udělal si jméno v Lize mistrů a také v anglické Premier League v dresu West Hamu. „Můj nejoblíbenější gól je ze zápasu na Evertonu, kde jsem se trefil asi ze třiceti metrů. Další gól jsem dal doma proti Wiganu. Potřebovali jsme vyhrát, což se výsledkem 3:2 povedlo. Tím jsme se zachránili,“ vzpomíná současný sportovní manažer Sparty.