Jan Nezmar
Někdo to tam dotlačit musel
S fotbalem začínal v Hlavnici, odkud pak přes třetiligový Dolní Benešov zamířil do Opavy, která byla jeho prvním angažmá v nejvyšší české soutěži. O rok později opustil své rodné město a přestoupil do Liberce, kde prožil své nejúspěšnější období. Hned v další sezoně pomohl svému novému klubu k zisku premiérového titulu a postupu do čtvrtfinále Poháru UEFA.
Po dvou sezonách strávených ve Slovácku, putoval jedinkrát během své kariéry do zahraničí, když oblékal dres slovenského Ružomberoku, se kterým dosáhl na slovenský double, když v témže roce získal titul ligového šampiona a vyhrál pohár.
Poté se opět vrátil do Liberce a v jeho barvách v sezoně 2011/12 získal další titul. Dosáhl také hranice sta ligových branek, a stal se tak členem Klubu ligových kanonýrů. „Pamatuji si to naprosto přesně. Zase to bylo do té stejné branky, tentokrát v zápase s Bohemians Praha. Navíc to bylo necelý týden poté, co se mi narodil syn. Vběhl jsem do takové polostřely Bořka Dočkala a tečoval to do protipohybu gólmana. Nic to ale neměnilo na té obrovské radosti a euforii, kterou jsem prožíval."
Svoji profesionální kariéru ukončil na podzim roku 2012, v současnosti působí na severu Čech jako sportovní ředitel a hraje fotbal za německý amatérský tým FC Oberlausitz Neugersdorf.
Další příběhy
Pavel Fořt
Můj nejkrásnější gól byl zároveň tím nejdůležitějším
Zažil bláznivé fanoušky v Drážďanech, zahrál si francouzskou ligu za Toulouse. Ale nejkrásnější a nejdůležitější gól vstřelil útočník Pavel Fořt na Žižkově v dresu Slavie. „Protože jsem udělal takovou stahovačku na gólmana, byl to můj druhý gól v zápase a oba rozhodly o titulu,“ spokojeně se ohlíží za kariérou, kterou zdobí i tituly s Plzní a Slovanem Bratislava.
Pavel Horváth
Za jediný gól ve Sportingu jsem dostal DVD přehrávač
Bývalý středopolař Pavel Horváth měl patent na vydařené trefy. V barvách Slavie ukázkově přehodil gólmana Steauy Bukurešť, totéž se mu podařilo i ve Sportingu Lisabon a vychutnal si i brankáře Lovásika z Olomouce, jehož prostřelil z půlky. Jen ocenění za góly se měnila. „Za první branku v lize jsem dostal pohlavek, za lob v Lisabonu DVD přehrávač,“ vzpomíná Horváth.
Zdeněk Grygera
Běžel jsem slavit před prázdný sektor
Bývalý reprezentační obránce se narodil v Přílepech, s fotbalem začínal v Holešově a přes Zlín putoval do Drnovic. Tam prožil v roce 1998 premiéru v nejvyšší domácí soutěži a zde také v utkání s Libercem zaznamenal svou premiérovou ligovou branku. Po dvou sezonách strávených v drnovickém klubu se stěhoval na Letnou.
David Lafata
Svůj nejkrásnější gól jsem dal Jablonci nůžkami
Mezi současnými střelci působí sparťanský útočník David Lafata jako zjevení. Se 199 góly vyšplhal až na dělené třetí místo v Klubu ligových kanonýrů za dávnými šutéry Bicanem a Kopeckým. Jak vzpomíná na jubilejní stý zásah? „Padl v Liberci. Děláme si v šatně srandu, že mi na ní shodou okolností přihrával Lukáš Vácha, protože se mu nepovedla rozehrávka. Díky tomu jsem šel sám na bránu,“ směje se.