Ľubomír Moravčík
Góly za nás slavily tribuny
Energickou dravostí i parádní technikou dával jiskru nejen národním týmům Československa a Slovenska. Ľubomír Moravčík prožil nejúžasnější angažmá až po 33. narozeninách. Tehdy přestoupil do Celtiku Glasgow. „Odehrál jsem dvě ligová kola a hrál se zápas s Rangers. V něm jsem to po třech nebo čtyřech dotecích s míčem trefil ze šestnáctky levou nohou a vedli jsme 1:0,“ vzpomíná. „Lidé byli úplně u vytržení, já to moc nechápal. Navíc jsem zvýšil hlavou na 2:0 a vyhráli jsme fantastickým výsledkem 5:1.“
Další příběhy
Ivo Knoflíček
Král ligových střelců ze Slavie? Uvítal bych Škodu
Už je to 32 let, co se naposledy prostřílel ke koruně krále ligových střelců fotbalista Slavie. Vlasatý rychlík Ivo Knoflíček vzpomíná s hrdostí, ale… „Už to trvá dlouho, už bych tam třeba přivítal Milana Škodu,“ usmívá se někdejší postrach, který si zahrál ve čtvrtfinále mistrovství světa a jehož gól dlouho zdobil znělku Branek, bodů, vteřin.
Pavel Čapek
Chtěl jsem být fotbalista nebo sportovní komentátor
Jeden z nejznámějších fotbalových komentátorů, jehož hlas doprovázel mnoho památných gólů, byl účastníkem několika evropských a světových šampionátů včetně úspěšného Mistrovství Evropy v roce 1996. Další velký turnaj čeká Pavla Čapka už zanedlouho.
Petr Gabriel
Jako kluk jsem si počítal hattricky
Býval oporou obrany ve Spartě, na Žižkově či v Kaiserslauternu, zahrál si na EURO 2000 a získal 4 ligové tituly. Petr Gabriel ale také dával góly. „Jeden z mých nejdůležitějších ve skupině Ligy mistrů proti Galatasarayi na 2:1,“ vzpomíná. „V cizině si pamatuji branky ze hřišť soupeřů. Ale ty zápasy jsme prohráli. Byl jsem si téměř jistý, že když vstřelím branku, nedopadne to dobře.“
Radek Příhoda
Fotbal je životní styl, vášeň a obrovský koníček
Kdysi kopal druhou dorosteneckou ligu za Blšany, pak se Radek Příhoda kvůli zraněním a časovým možnostem převlékl do jiného dresu. Stal se rozhodčím. A po téměř deseti letech ho čekala ostrá ligová premiéra. „Jablonec porazil Spartu 3:0. Vím, že v tom utkání byla červená karta pro Homolu a penalta proti Spartě,“ vzpomíná si. „A naposledy v derby se Mario Holek vracel, neviděl mě a prošlápl mi kotník. Měl jsem těžší výron a čtrnáct dní nebo tři neděle jsem byl mimo hru.“