David Suchařípa
Jsem sparťan, ale s fotbalem jsem začínal na Slavii
Mezi českými herci je řada milovníků fotbalu. Patří mezi ně i David Suchařípa, který je sice velkým sparťanem, ale první fotbalové krůčky dělal na Slavii, protože pochází z Vršovic. Kromě Letenských drží palce také Realu Madrid.
V kolika letech jste začal hrát fotbal? Kde to bylo?
Fotbal jsem začal hrát zhruba v deseti letech a absurdní je to, že mé první fotbalové kroky jsem udělal na Slavii, ač jsem Sparťan. Bylo to z toho důvodu, že jsme bydleli ve Vršovicích. Tam taky padnul můj první gól, tam to začalo. Mám to už ale trochu rozmazané, přeci jen už mi je třiapadesát (úsměv).
Na jakých pozicích jste nastupoval?
Nastupoval jsem většinou na levém křídle. Vždycky si ze mě dělali srandu, že gólmani a levá křídla jsou divní (smích). Později jsem pak nastupoval na pozici levého obránce.
Jak Vám šlo střílení gólů?
Já jsem spíše takový nahrávací typ, raději míč přihraji. Když už jdu ale sám na branku nebo jsem ve vyložené příležitosti, tak střílím. Ale vyloženě králem střelců jsem nikdy nebyl.
Vybavíte si nějaký gól, který jste v mládí vstřelil?
Jeden si vybavuji. Na ten nikdy nezapomenu, protože jsem odkopával balon z naší půlky na jejich bránu a gólman soupeře byl hodně venku z branky. Balon jsem odehrál, vracel jsem se zpátky a najednou začali kluci křičet: „GÓL!“ Ten míč se nakonec dokutálel až do branky, takže se mi vlastně podařil gól z půlky. A byl jsem z toho dost překvapený (smích).
Jak jste góly oslavoval?
Z každého gólu jsem měl pochopitelně radost, ale oslavoval jsem je naprosto normálně - zakřičel jsem si: „GÓL!“ Samozřejmě, když je to například čtvrtý gól a jasně vedete, tak to oslavujete jinak, než když se jedná o gól rozhodující, který padne v poslední minutě.
Čím si Vás fotbal získal?
V době kdy jsem vyrůstal byl fotbal snadno dosažitelný sport. Kromě něj jsem hrál například i badminton, na ten se ale nedá dívat. Fotbal je taková hra, která nám možná evokuje boj mezi chlapama.
Prozradil jste, že jste fanoušek Sparty. Jak to vzniklo? Bylo to v rodině?
Fanouškem Sparty jsem od malička. Táta byl Sparťan, tak jsem to asi zdědil. Nikdy jsem ani neuvažoval, že bych fandil někomu jinému, Sparťanem jsem se zkrátka narodil. Mám kamarády, kteří fandí chvíli tomu a chvíli někomu jinému, podle toho jak se jim kdo líbí. Já to ale mám takto dané.
Momentálně jste součástí týmu Real Top Praha. Jak jste se k tomu dostal?
Já nejsem úplně součástí Real Top Praha, já jsem místopředseda tohoto klubu a vlastně spolu se Sašou Smitou zakládající člen. Předtím jsme chodili hrát fotbal s různými osobnostmi a přemýšleli jsme co s tím. Přemítali jsme jak to uchopit, aby to nebyly jen neděle někde na plácku. Nakonec jsme vymysleli projekt, kdy proti nám nastupují různí soupeři a vyberou se při tom nějaké peníze, které se pak darují charitě, nejlépe té dětské.
Který tým je podle Vás v současnosti nejlepší a proč?
Nejsem pouze fanouškem Sparty, ale i Realu Madrid. Proto jsme mimochodem také Real Top Praha. Real z Madridu je pro mě v tom dlouhodobém horizontu úplně nejlepší, protože má nejvíce titulů v Lize mistrů, vloni ji dokonce poprvé v historii obhájil a teď má našlápnuto na třetí triumf v této soutěži. Uvidíme, jestli se jim to podaří, každopádně pro mě je tenhle tým top.
Který fotbalista je podle Vás nejlepší?
Už pár let si myslím, je to Marcelo, tedy levý bek z Realu. Ten je podle mě nejlepším hráčem současnosti.
Jaký nejzajímavější zápas jste viděl?
K padesátinám jsem dostal krásný dárek od kluků z Realu a od mojí ženy. Poslali mě do Madridu na utkání Real – Valencie. Skončilo to dva dva, s tím, že Ronaldo nedal penaltu a Real prohrával nula dva. Ten zápas měl úplně všechno. Já seděl v desáté řadě, slyšel jsem dýchat Garetha Balea a celkově to pro mě byl opravdu veliký zážitek. Osmdesát pět tisíc lidí na San Bernabeu.. Na to do smrti nezapomenu.
Vybavíte si nějaký pohledný gól, který jste měl možnost vidět?
Za mě je to gól Lumíra Mistra v Barceloně, ten se mi moc líbil (smích).
Co pro Vás znamená gól?
Gól mi symbolizuje cestu k vítězství.
Co pro Vás znamená fotbal?
Fotbal pro mě znamená krásný kolektivní sport.
Další příběhy

Václav Koloušek
Fotbal mi dává energii do života
Je dvojnásobným ligovým mistrem a v samostatné české nejvyšší soutěži oblékal dresy Sparty, Slavie, Liberce, Příbrami a také jihlavské Vysočiny. Když se řekne jeho jméno, fotbalový fanoušek si hned vybaví silnou stránku jihlavského špílmachra. „Přímé kopy a střely ze střední vzdálenosti, to bylo moje, usmívá se zkušený jihlavský záložník.

Vladimír Šmicer
Chtěl jsem placírku k tyči, dal jsem nárt pod břevno
Od jedenácti tref v dresu Verneřic k důležitým brankám za českou reprezentaci či Liverpool ve finále Ligy mistrů. Byla doba, kdy Vladimír Šmicer svými góly udivoval velkou část fotbalového světa.

Zdeněk Grygera
Běžel jsem slavit před prázdný sektor
Bývalý reprezentační obránce se narodil v Přílepech, s fotbalem začínal v Holešově a přes Zlín putoval do Drnovic. Tam prožil v roce 1998 premiéru v nejvyšší domácí soutěži a zde také v utkání s Libercem zaznamenal svou premiérovou ligovou branku. Po dvou sezonách strávených v drnovickém klubu se stěhoval na Letnou.

Jan Laštůvka
Lepší než nuly jsou body
V prvním ligovém utkání udělal hrubou chybu, chytil míč za vápnem a vzápětí Baník dostal gól. „Ale trenér Jarabinský mě podržel a v bráně už jsem zůstal,“ vzpomíná někdejší reprezentant Jan Laštůvka, který to dotáhl až do Ligy mistrů v dresu Šachtaru Doněck, do anglických klubů West Ham či Fulham a nyní chytá ligu v Karviné.