Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Jan Koller

Fotbal je moje celoživotní droga

​Jan Koller je bývalý český fotbalový útočník a reprezentant. Reprezentoval ČR také v plážové kopané. Od léta 2014 je trenérem AS Monaco C.


V české lize se neprosadil a jako nepotřebný odešel do zahraničí. Střelecky však zazářil v Lokerenu a Anderlechtu, a řekl si o angažmá v Dortmundu. Pro reprezentaci nepostradatelný hráč. V létě 2006 po MS přestoupil do Monaka. V lednu 2008 se do Německa vrátil a přestoupil do Norimberku. Po půl roce však zamířil do ruské Samary. V lednu 2010 se upsal třetiligovému francouzskému Cannes.

S 55 góly je historicky nejlepším střelcem české i československé fotbalové reprezentace. Se 180 vstřelenými góly je na děleném čtvrtém místě v Klubu ligových kanonýrů. Se svými impozantními fyzickými parametry (202 cm výšky a cca 107 kg váhy) představoval v zápase vážnou hrozbu pro obranu soupeře.

V současnosti se věnuje plážové kopané. Je také členem týmu Real TOP Praha, v jehož dresu se zúčastňuje charitativních zápasů a akcí.

Vysoký, robustní útočník, důrazný v osobních soubojích. Zakončuje především hlavou, ale umí dávat góly i nohama.

Další příběhy

Jakub Štáfek

Kdybych se nevěnoval herectví, myslím, že bych dělal fotbal

Většina lidí jej zná jako Matěje Jordána ze seriálu Ulice, málokdo však ví, že herec Jakub Štáfek se zároveň věnuje i fotbalu a v minulosti dokonce působil ve Spartě. A právě v letenském klubu se dočkal svého prvního gólu. „Jako šestiletý kluk, co se honí za míčem, který je pomalu větší než on, jsem tady dával gól a mám takový pocit, že jsem tu snad v tom utkání dětí dokonce vyhrál,“ vzpomíná.

Ľubomír Moravčík

Góly za nás slavily tribuny

Energickou dravostí i parádní technikou dával jiskru nejen národním týmům Československa a Slovenska. Ľubomír Moravčík prožil nejúžasnější angažmá až po 33. narozeninách. Tehdy přestoupil do Celtiku Glasgow. „Odehrál jsem dvě ligová kola a hrál se zápas s Rangers. V něm jsem to po třech nebo čtyřech dotecích s míčem trefil ze šestnáctky levou nohou a vedli jsme 1:0,“ vzpomíná. „Lidé byli úplně u vytržení, já to moc nechápal. Navíc jsem zvýšil hlavou na 2:0 a vyhráli jsme fantastickým výsledkem 5:1.“