Štěpán Vachoušek
Baník může jezdit klidně každý týden
Štěpán Vachoušek Stál u největších úspěchů české fotbalové reprezentace v novém tisíciletí. Je mistrem Evropy do 21 let a se seniorským národním týmem získal bronzové medaile na Euru 2004 v Portugalsku.
Začínal v Bílině, poté byl v Teplicích, odkud hostoval v České Lípě, v Xaverově a v Blšanech, do Teplic se vrátil na jaře 2001. O rok později přestoupil do Slavie, cena 35 milionů korun z něho udělala nejdražšího českého hráče ligy. V červenci 2003 přestoupil do Marseille za 85 milionů korun.
Ze začátku hrál pravidelně, ale po změně trenéra byl často náhradníkem, navíc byl zraněný a v létě 2004 ho klub pustil na hostování do Austrie Vídeň. Tam nakonec zůstal až do léta 2008, kdy se vrátil zpět do české ligy, konkrétně do Teplic. V srpnu 2010 nečekaně zamířil do Sparty, ale po půlroce se vrátil do Teplic.
Byl kapitánem reprezentace do 21 let, která vyhrála v roce 2002 mistrovství Evropy. S A-týmem byl na EURU 2004 v Portugalsku.
Nyní věnuje pozornost i svým synům, kteří jdou v tátových šlépějích: „Když dali gól, samozřejmě jsem byl pyšný otec. Ale ta jejich cesta za případným úspěchem je ještě hodně dlouhá. Hlavní je, že je to baví a mají z fotbalu radost. To je v dnešní době nejdůležitější."
Další příběhy
Martin Pospíšil
Proti Kodani v Evropské lize jsem gólem rozhodl o postupu
Martin Pospíšil ve fotbale málokoho převyšoval vzrůstem, ale i se 178 centimetry to dotáhl až ke třem startům za reprezentaci a vítězství v Českém poháru. Jablonecký záložník rád vzpomíná na klíčový gól v Kodani v Evropské lize, ale vybavuje si i úplné začátky ve vesnici Bělkovice: „Přišel jsem na trénink a všichni byli asi o pět let starší a o metr větší. Jedna dávná trefa padla po rohovém kopu. Jak jsem byl malý, starší spoluhráč mě vzal v podpaží, vyhodil mě a já dal hlavičkou gól.“
Luboš Přibyl
Díky našemu fotbalu chodily Za Lužánky velké návštěvy
Pod trenérem Brücknerem narazil na Hamburk i slavný Real Madrid, v lize vychytal více než 100 čistých kont a Za Lužánkami zažil rekordní návštěvy. Další medailonek patří Luboši Přibylovi.
Pavel Fořt
Můj nejkrásnější gól byl zároveň tím nejdůležitějším
Zažil bláznivé fanoušky v Drážďanech, zahrál si francouzskou ligu za Toulouse. Ale nejkrásnější a nejdůležitější gól vstřelil útočník Pavel Fořt na Žižkově v dresu Slavie. „Protože jsem udělal takovou stahovačku na gólmana, byl to můj druhý gól v zápase a oba rozhodly o titulu,“ spokojeně se ohlíží za kariérou, kterou zdobí i tituly s Plzní a Slovanem Bratislava.
Jan Laštůvka
Lepší než nuly jsou body
V prvním ligovém utkání udělal hrubou chybu, chytil míč za vápnem a vzápětí Baník dostal gól. „Ale trenér Jarabinský mě podržel a v bráně už jsem zůstal,“ vzpomíná někdejší reprezentant Jan Laštůvka, který to dotáhl až do Ligy mistrů v dresu Šachtaru Doněck, do anglických klubů West Ham či Fulham a nyní chytá ligu v Karviné.