Tomáš Wágner český ligový útočník a bývalý reprezentant do 21 let. Odchovanec Příbrami, který se momentálně nachází v klubu FC Fastav Zlín. V první lize se úspěšně pohybuje již 11 sezonu. Jaká byla jeho cesta a co pro něj fotbal znamená?

V kolika letech, kde jste začínal s fotbalem a kdo vás k němu přivedl?

Jsem odchovanec Příbrami, kde jsem také začínal někdy mezi 5 – 6 rokem. Na nábor mě upozornila moje babička.

Jak vzpomínáte na své fotbalové začátky? Vybavíte si svůj první trénink nebo první zápas?

Vzpomínám, když jsme přišli s bráchou na náš první trénink. Dal jsem si jako rozcvičku jedno kolečko, a pak jsem sprintoval za mamkou, chytnul jsem se jí za nohu a už jsem se na trénink nevrátil. Díky bráchovi, který nebyl takový mazánek jako já a trénink absolvoval celý, jsem musel přijít i na druhý trénink a ten už jsem dokončil.

Vaše cesta do první ligy vedla přes Příbram, čím je místní akademie tak výjimečná, že se daří tolik hráčů vychovat pro první ligu?

V Příbrami byli dobří mládežničtí trenéři. Dodnes tak funguje skvělé propojení s fotbalovou školou. Žáci mají mnohem více tréninků než ostatní, specializují se na různé další obory bez míče, jako je například gymnastika. Proto si myslím, že z Příbrami pochází mnoho dobrých, vrcholových hráčů.

Jaké vzpomínky máte na svůj ligový debut? Byl celkem úspěšný…

V prvním zápase jsem dal i svůj první gól. Naskočil jsem v posledním kole proti Žižkovu, cca v 70 minutě zápasu. Vyhráli jsme tehdy 3:0.

Co jste prožíval, jak jsi ho oslavil?

Slavil jsem ho tak, že jsem tomu vůbec nechtěl věřit. Myslím, že jsem se tehdy chytil za hlavu. Vzhledem k tomu, že jsem s Áčkem moc dlouho netrénoval a hned po nástupu jsem za týden dal tento gól. Byl to prostě skok dostat se do ligy a hned dát gól. Bylo to rychlé a nemohl jsem se na to nějak psychicky připravit.

V Příbrami jste odehrál dvě a půl sezóny, poté jste se do ní i vrátil, tak jak na ni vzpomínáte?

Moje vzpomínky na Příbram nejsou jenom 2,5 sezóny v lize, ale také moje úplné začátky. Vzpomínám na spoustu zážitků z žákovské ligy, dorostu a pak samozřejmě přesun do A-teamu. V Příbrami se dává šance mladým hráčům, takže jsem postupem času potkával i hráče, které jsem znal z dorostu, a tím to potom pro mě bylo snazší. Pamatuji si spoustu gólů, které jsem dal za Příbram.

V roce 2012 jste přestoupil do Viktorie Plzeň, jaké bylo angažmá tam?

Vzhledem k tomu, jak pak celý rok a půl proběhl a díky některým momentům, které jsou nezapomenutelné, to zpětně hodnotím jako zkušenost k nezaplacení a jsem rád za to, že jsem to mohl absolvovat. Šel jsem tam dost mladý a byl jsem trošku naivní. Myslel jsem si, že tam přijdu, a všechno půjde hned, neměl jsem trpělivost, což byla moje chyba, kterou si uvědomuji až teď zpětně.

V Plzni jste hráli také evropské poháry včetně Ligy Mistrů, tak jak na to vzpomínáte?

Moc minut jsem nehrál, ale když už trénujete na zápas ligy mistrů, tak je to věc, kvůli které ten fotbal děláte, a na všechny ty momenty vzpomínám jenom dobře, i když jsem třeba ani nenastoupil.

V posledním zápase skupinové fáze LM jste svým gólem z 90. minuty proti CSKA Moskva rozhodl o postupu plzeňské Viktorie do jarních bojů v Evropské lize. Byl to Váš nejdůležitější gól v kariéře? Jaké jste měl pocity po jeho vstřelení?

To byl zvláštní den, ani nevím z jakého důvodu. Od rána jsem věděl, že to bude dobrý den a pokud dostanu nějakou minutu, tak vstřelím gól. Když jsem se ten den rozcvičoval, Jiří Skála mi hodně věřil. Pak se to stalo a byla to obrovská euforie a nezapomenutelný den mé kariéry.

Další sezónu jste strávil na hostování ve Vašem současném působišti, v Mladé Boleslavi. Jak se Vám dařilo?

V MB jsem dostal možnost jít na rok hostovat a dostat větší porci minut v klubu, který má ambice hrát nahoře. Dal jsem 10 gólů, zažil jsem trenéra Jarolíma, což byla také dobrá škola. Vzpomínám na to dobře, protože když někde hrajete a daří se vám, splníte cíle, kterých jste chtěli dosáhnout, je to úspěch.

Plzeň jste definitivně opustil v roce 2015 a přestoupil do Jablonce. Jak vzpomínáte na působení na severu Čech?

Někdy se najde angažmá, které vám úplně nesedne a to byl zrovna tento případ. Odehráli jsme dobře předkola evropské ligy, ale později už se to jen horšilo a vyústilo to v hostování a následný přestup do jiného klubu.

Poslední tři sezóny jste strávil v MFK Karviná. Jak se vám ve Slezsku líbilo a jak na to vzpomínáte?

Přestěhování do Karviné byla pro mě velká změna. Po dvouměsíční pauze po zranění jsem šel na hotování do Karviné a bral jsem to jako šanci zase hrát. Nakonec se mi tam zalíbilo.

Minulou sezónu jste odehrál včetně baráže až 31 utkání a vstřelil 13 gólů. Byl to Váš nejvytíženější a střelecky nejpovedenější ročník. Jak jste si užíval čas na hřišti?

Kromě jednoho utkání, které jsem kvůli zranění neodehrál, jsem nastoupil na všechny ostatní utkání. Z Jablonce jsem odcházel z toho důvodu, abych dokázal, že jsem hráč, který umí dávat góly a může hrát ligu i v menším klubu. Což jsem v Karviné dokázal.

Reprezentační dres jste si oblékl v kategorii U21. Jaký to byl pocit? Doufáte ještě v pozvánku do seniorské reprezentace?

Rád bych, aby pozvánka do A-týmu přišla. Musím trénovat, hrát a doufat, že nominace jednou přijde. V U21 jsem byl dost nervózní, ale postupem času jsem si to zamiloval.

V české nejvyšší fotbalové soutěži jste nastoupil už ve více než 250 utkáních a vstřelil 73 branek. Neláká Vás vyzkoušení si i nějaké zahraničního angažmá nebo vám česká liga vyhovuje?

Měl jsem možnost jít do jiné ligy, ale rozhodnul jsem se jít do MB. Myslím si, že česká liga určitě není špatná a není ostuda se nedostat do jiné ligy. Já si žiju svůj sen, jsem šťastný, že můžu hrát fotbal na nejvyšší úrovni a mít tolik startů. Mojí motivací je dávat góly a spokojenost klubu, ve kterém hraju.

Do Klubu ligových kanonýrů vám chybí ještě 27 gólů, je to pro vás nějaká meta, kterou byste chtěl dotáhnout nebo to vůbec neřešíte?

Vzhledem k mému věku věřím, že ta šance na stovku tam je. Motivace je pro život důležitá. Uvidíme, co čas přinese.

Co pro Vás znamená gól?

Gól pro mě znamená obrovskou euforií a nadšení. Vždycky mi spadne kámen ze srdce, že se mi to povedlo.

Co pro Vás znamená fotbal?

Fotbal pro mě znamená celý můj život, přináší mi spoustu radosti a kamarády, kteří jsou často i na celý život.