Jan Rezek
Že jsem byl na EURO, je pro mě ctí
Nasbíral klubové zkušenosti z Ruska, Kypru a Číny. „Nejraději ale vzpomínám na všechny čtyři reprezentační góly,“ říká příbramský fotbalista Jan Rezek, účastník EURO 2012, jenž si za národní tým zahrál v 21 zápasech. „Hned první gól proti Ukrajině jsem vstřelil bodlem na zadní tyč. V dalším kvalifikačním zápase proti Litvě jsme měli nůž na krku, ale těžkou situaci jsme zvládli a dokonce jsem vstřelil dvě branky.“
Kde a kdy jste s fotbalem začínal? Kdo vás k němu přivedl?
S fotbalem jsem začínal v Březnu u Chomutova. Přivedl mě k němu táta a dva starší bráchové. U nás v podstatě žádná jiná volba nebyla, protože jsme taková fotbalová rodina.
Na jaké pozici jste ve vašich začátcích hrál?
Začal jsem v útoku, protože v klubu nebyli mladší žáci. Trenéři měli strach, abych toho moc nezkazil. Když jsem v klubu dále postupoval, zkusil jsem všechny posty, kromě brankáře.
Jak se vám dařilo v mladém věku?
V útoku jsem střílel dost gólů. Po přesunu z útoku už jich tolik nebylo. Skoro celý dorostenecký věk jsem strávil ve středu nebo na krajích zálohy. Ve starším dorostu mě pan Cerman posunul opět dopředu a už mi to zůstalo.
Popište vaší cestu do ligy…
Když jsem skončil v dorostu, přestoupil jsem do teplického „béčka“. Po půl roce jsem přešel do Chomutova, který byl tehdejší farmou Teplic a kde jsem si půl roku zahrál druhou ligu. V létě jsem nastoupil do přípravy s „áčkem“ a zůstal tam.
Jak vzpomínáte na váš první ligový zápas?
Moc rád na něj vzpomínám. Hráli jsme doma proti Českým Budějovicím. Prohrávali jsme 0:1 a já šel v poločase na hřiště. Ve druhé polovině utkání jsme otočili nepříznivý průběh a vyhráli jsme.
Dokážete jej popsat?
Ve svém třetím ligovém startu jsem rozhodl zápas v Brně, když jsem vstřelil branku v devadesáté minutě na 2:1. Nedokážu si vzpomenout, jak přesně padla. Ale vím, že mi nahrával Luděk Zelenka. Přistrčil mi míč mezi obránci, já šel sám na gólmana Přibyla a prostřelil ho. Poté jsem docela dlouho slýchával, že na této brance měl hlavní podíl právě Luděk.
Které branky ve své kariéře hodnotíte jako nejdůležitější?
Nejdůležitější branky byly v zápasech, ve kterých o něco šlo. Například v dresu Sparty opět proti Brnu. Hráli jsme o titul. Po třech minutách na hřišti jsem proměnil penaltu a zvítězili jsme 1:0.
Které branky vám nejvíce utkvěly v paměti?
Nejraději vzpomínám na všechny reprezentační branky. Celkem byly čtyři. Hned první gól proti Ukrajině jsem vstřelil bodlem na zadní tyč. V dalším kvalifikačním zápase proti Litvě jsme měli nůž na krku, ale těžkou situaci jsme zvládli a dokonce jsem vstřelil dvě branky.
Jakého úspěchu si v kariéře nejvíce ceníte?
Účasti na mistrovství Evropy v Polsku a na Ukrajině. Považuji za opravdovou čest, že jsem tam mohl s klukama být. Za fantastický zážitek považuji i čtvrtfinále proti Portugalsku, i když jsme nakonec prohráli.
Co pro vás znamená gól?
Gól je radost se spoluhráči. Když je branka vítězná, tak následná oslava v kabině je ten nejúžasnější pocit.
Co pro vás znamená fotbal?
Fotbal pro mě znamená celoživotní lásku. Hraji ho od svých pěti let a je to jediné, co umím. Jak roky přibývají, zápasů přede mnou ubývá. Snažím se proto si fotbal stále užívat a dávat do něj vše.
Další příběhy

Lukáš Vácha
Můj první ligový gól dostal označení Váchova brambora
Osmadvacetiletý Lukáš Vácha stihnul na svůj věk už mnohé. Má dva mistrovské tituly, každý s jiným týmem, a získal i prestižní trebl. Navíc patří do širšího kádru české reprezentace a z postu defenzivního záložníka vstřelil několik krásných ligových gólů. Vůbec nejvíc si cení pohárové trefy do sítě Young Boys Bern. „Marek Matějovský mi z rohu poslal balon na vápno a já ho z druhého doteku kopl z voleje do brány. Bylo to fakt top,“ vzpomíná středopolař Sparty.

Jakub Podaný
V Indii jsem zažil takovou euforii, že mám z toho husí kůži doteď
"Fotbal je moje práce, která mě baví a v které vidím velký smysl. Hlavně mě na tom baví to, že zajímá tolik lidí," říká obránce Dukly Jakub Podaný.

Martin Frýdek mladší
Nejhezčí gól jsem vstřelil proti Laziu
Martin Frýdek má fotbal v genech. Ve Spartě prošel všemi mládežnickými kategoriemi, áčkem i béčkem. V reprezentačním dresu nastupoval za všechny výběry a několik startů si připsal i v A-týmu. A v čem je podle svých slov lepší než jeho táta?

Martin Vaniak
Byl jsem líný běhat, táhlo mě to do brány
V brance skončil, protože byl líný běhat. Dobře udělal! Martin Vaniak v lize vychytal 153 nul, se Slavií slavil dva tituly a postoupil s ní i do Ligy mistrů. „Za největší osobní úspěchy pokládám cenu Františka Pláničky pro nejlepšího gólmana roku 2002 a neoficiálního mistra světa chytání přímých kopů ve Francii z roku 2004,“ říká.