Jan Rezek
Že jsem byl na EURO, je pro mě ctí
Nasbíral klubové zkušenosti z Ruska, Kypru a Číny. „Nejraději ale vzpomínám na všechny čtyři reprezentační góly,“ říká příbramský fotbalista Jan Rezek, účastník EURO 2012, jenž si za národní tým zahrál v 21 zápasech. „Hned první gól proti Ukrajině jsem vstřelil bodlem na zadní tyč. V dalším kvalifikačním zápase proti Litvě jsme měli nůž na krku, ale těžkou situaci jsme zvládli a dokonce jsem vstřelil dvě branky.“
Kde a kdy jste s fotbalem začínal? Kdo vás k němu přivedl?
S fotbalem jsem začínal v Březnu u Chomutova. Přivedl mě k němu táta a dva starší bráchové. U nás v podstatě žádná jiná volba nebyla, protože jsme taková fotbalová rodina.
Na jaké pozici jste ve vašich začátcích hrál?
Začal jsem v útoku, protože v klubu nebyli mladší žáci. Trenéři měli strach, abych toho moc nezkazil. Když jsem v klubu dále postupoval, zkusil jsem všechny posty, kromě brankáře.
Jak se vám dařilo v mladém věku?
V útoku jsem střílel dost gólů. Po přesunu z útoku už jich tolik nebylo. Skoro celý dorostenecký věk jsem strávil ve středu nebo na krajích zálohy. Ve starším dorostu mě pan Cerman posunul opět dopředu a už mi to zůstalo.
Popište vaší cestu do ligy…
Když jsem skončil v dorostu, přestoupil jsem do teplického „béčka“. Po půl roce jsem přešel do Chomutova, který byl tehdejší farmou Teplic a kde jsem si půl roku zahrál druhou ligu. V létě jsem nastoupil do přípravy s „áčkem“ a zůstal tam.
Jak vzpomínáte na váš první ligový zápas?
Moc rád na něj vzpomínám. Hráli jsme doma proti Českým Budějovicím. Prohrávali jsme 0:1 a já šel v poločase na hřiště. Ve druhé polovině utkání jsme otočili nepříznivý průběh a vyhráli jsme.
Dokážete jej popsat?
Ve svém třetím ligovém startu jsem rozhodl zápas v Brně, když jsem vstřelil branku v devadesáté minutě na 2:1. Nedokážu si vzpomenout, jak přesně padla. Ale vím, že mi nahrával Luděk Zelenka. Přistrčil mi míč mezi obránci, já šel sám na gólmana Přibyla a prostřelil ho. Poté jsem docela dlouho slýchával, že na této brance měl hlavní podíl právě Luděk.
Které branky ve své kariéře hodnotíte jako nejdůležitější?
Nejdůležitější branky byly v zápasech, ve kterých o něco šlo. Například v dresu Sparty opět proti Brnu. Hráli jsme o titul. Po třech minutách na hřišti jsem proměnil penaltu a zvítězili jsme 1:0.
Které branky vám nejvíce utkvěly v paměti?
Nejraději vzpomínám na všechny reprezentační branky. Celkem byly čtyři. Hned první gól proti Ukrajině jsem vstřelil bodlem na zadní tyč. V dalším kvalifikačním zápase proti Litvě jsme měli nůž na krku, ale těžkou situaci jsme zvládli a dokonce jsem vstřelil dvě branky.
Jakého úspěchu si v kariéře nejvíce ceníte?
Účasti na mistrovství Evropy v Polsku a na Ukrajině. Považuji za opravdovou čest, že jsem tam mohl s klukama být. Za fantastický zážitek považuji i čtvrtfinále proti Portugalsku, i když jsme nakonec prohráli.
Co pro vás znamená gól?
Gól je radost se spoluhráči. Když je branka vítězná, tak následná oslava v kabině je ten nejúžasnější pocit.
Co pro vás znamená fotbal?
Fotbal pro mě znamená celoživotní lásku. Hraji ho od svých pěti let a je to jediné, co umím. Jak roky přibývají, zápasů přede mnou ubývá. Snažím se proto si fotbal stále užívat a dávat do něj vše.
Další příběhy

Antonín Kinský
Fanoušek mi dal gól z pokutového kopu
Bývalý gólman Antonín Kinský zažil v ruském Saturnu Ramenskoje neobvyklou situaci. Když byl proti jeho celku nařízen pokutový kop, na trávník vběhl fanoušek a prostřelil ho. Svým následovníkům bývalý brankář Liberce radí, aby si z obdržených gólů nedělali hlavu a vypouštěli je z mysli.

Rudolf Skácel
Rudolf Skácel: Slavia a Hearts jsou dva kluby, kterým budu fandit do konce života
Není možné popsat příběh Rudolfa Skácela pouze v několika řádcích. Ligovou soutěž hrál v Česku, Francii, Řecku, Skotsku, Anglii a Německu. Kromě startů za reprezentační A tým vyhrál se lvíčaty EURO 2002. V necelých 40 letech stále válí na nejvyšší úrovni. Klasik by se zeptal: "Kdo z vás to má?"

Tomáš Ujfaluši
Tomáš Ujfaluši: V roce 2004 jsme si zasloužili hrát finále
Důrazný obránce zažil jedno z nejslavnějších období české reprezentace. Na klubové scéně vystřídal Olomouc, Hamburk, Fiorentinu, Galatasaray a Spartu. Jak sám Tomáš Ujfaluši říká, fotbal mu dal svobodu a umožnil poznání.

Lumír Mistr
Zápas v Glasgow byl víc než ten proti Barceloně
Fotbal mění životy. Nejinak tomu bylo i u Lumíra Mistra, bývalého záložníka pražské Sparty, který si na Letné sáhl na jeden československý a čtyři české tituly. Díky působení ve Spartě si zahrál i Champions League proti katalánské Barceloně či skotskému Glasgow Rangers a poznal, jak se žije v jiných zemích.