Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Martin Lukeš

Se Spartou se hrálo nejlíp

Když už dal první gól, tak připojil rovnou i druhý. Martin Lukeš, legendární záložník Baníku Ostrava, tímto způsobem naklonoval premiérovou trefu v lize i reprezentaci. „V Opavě ve slezském derby to bylo šílené. Úplně narvaný stadion, obrovská rivalita, nevěděl jsem, co dělat,“ vzpomíná Lukeš, který tehdy v roce 1997 pomohl Baníku dvěma zásahy k remíze 3:3.

Fotbalově začínal v rodném Bruntále v klubu Slavoj Bruntál, odkud odešel v roce 1989 do Baníku Ostrava, kde hrál nejprve v mládežnických týmech. V prvoligovém kádru začal hrát od roku 1998 a působil v něm dlouhých 6 sezon, než v roce 2003 přestoupil do pražské Slavie. Po necelých dvou sezonách se ale vrátil zpět do Baníku, kde působil dalších deset let. V roce 2007 měl vážně poraněné koleno, utržený čéškový vaz.

Lukeš je také bývalým reprezentantem. Hrál za české výběry U15, U16, U18 a U21. Za A-mužstvo nastoupil v roce 1998 ke 2 přátelským zápasům - proti Slovinsku (výhra 3:1, dal 2 góly) a proti Dánsku (výhra 1:0).

Další příběhy

Karol Kisel

Euforie zůstane v paměti celý život

Nevybavuje si všechny góly, které dal. Ale jedno mu v hlavě zůstává napořád. „Ta euforie, jak běžíte a radujete se s diváky, ta vám zůstane na celý život. To je úžasný,“ říká někdejší záložník Karol Kisel, jenž si v české lize zahrál za Spartu i za Slavii. Nejdůležitější branku ale vstřelil v dresu Sydney FC. „Byl to gól, díky němuž jsme vyhráli australskou ligu,“ vzpomíná Kisel, jenž za slovenskou reprezentaci odehrál 25 zápasů.

Lukáš Vácha

Můj první ligový gól dostal označení Váchova brambora

Osmadvacetiletý Lukáš Vácha stihnul na svůj věk už mnohé. Má dva mistrovské tituly, každý s jiným týmem, a získal i prestižní trebl. Navíc patří do širšího kádru české reprezentace a z postu defenzivního záložníka vstřelil několik krásných ligových gólů. Vůbec nejvíc si cení pohárové trefy do sítě Young Boys Bern. „Marek Matějovský mi z rohu poslal balon na vápno a já ho z druhého doteku kopl z voleje do brány. Bylo to fakt top,“ vzpomíná středopolař Sparty.

Luboš Kozel

Běžel jsem někam k rohovému praporku

Do první ligy nakoukl Luboš Kozel, bývalý obránce a dnes trenér pražské Dukly, pozdě, až ve 23 letech. Ovšem už ve čtvrtém utkání za Slavii se poprvé trefil. „Na Žižkově po centru hlavou. Ani jsem nevěděl, jak se radovat. Běžel jsem někam k rohovému praporku s roztaženýma rukama k našemu kotli,“ vybavuje si ligový mistr z roku 1996, který se prosadil i v reprezentaci: proti Faerským ostrovům tečoval centr Pavla Nedvěda.