Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Michal Špit

Mou kariéru provázel Nezmar, vždycky nám dal gól

Patří mezi jablonecké ikony, na rozdíl od Davida Lafaty ale gólům vždy zabraňoval. Člen prestižního Klubu ligových brankářů Michal Špit se na poslední chvíli dočkal i vstupu do Klubu legend. Teď v Jablonci vychovává své nástupce.

V kolika letech jste začal s fotbalem a kdo vás k němu přivedl?

Asi ve dvanácti letech mi skončila taková před-přípravka. Tenkrát jsem byl ještě v pražském oddíle, kde jsme dělali každý měsíc jiný sport. Po třech letech jsem si teprve vybral fotbal. Nepřivedl mě k němu nikdo, vybral jsem si ho sám, protože se mi ta hra líbila nejvíce.

A neměl na vás vliv třeba nějaký kamarád?

Já jsem si prošel mixem různých sportů, ale nejvíce mě zaujal fotbal a tak jsem se rozhodl pro něj. Vybral jsem si ho tedy sám.

Které všechny sporty jste tedy vyzkoušel?

Gros všeho byla atletika. Ale vyzkoušel jsem i všechny možné sporty třeba házenou, stolní tenis nebo plavání. Myslím si, že taková přípravka všem klukům dnes chybí.

Na jakých pozicích jste ve fotbale začínal? Nebo jste šel rovnou chytat?

Hned na prvním tréninku, který jsem absolvoval, se zranil brankář. Takže mě, jako vysokého, dali hned do brány místo něj a druhý den jsem šel chytat zápas na Bohemce. Byl jsem do toho tak nějak vržený.

To znamená, že jste neměl žádnou zkušenost na jiném postu?

Tenkrát jsme prohráli asi 5:0, ale trenéři Bohemky se ptali co je to za kluka a hned mě chtěli. Takže když jsem stál podruhé v bráně a dopadlo to celkem neúspěšně, tak už ve mně něco bylo. Jinou zkušenost než v bráně tedy nemám.

O jakém zápase teď mluvíme?

Hrál jsem tehdy za Slovan Bohnice a právě proti Bohemce. Myslím, že to bylo v kategorii mladší žáci.

Jak potom probíhala vaše cesta do vrcholového fotbalu?

Vyrůstal jsem ve Slovanu Bohnice a už asi ve 14 letech jsem přestoupil do Sparty. Spartou jsem pak procházel všemi mládežnickými kategoriemi až do dospělého fotbalu.

Vzpomínáte na nějaký konkrétní zápas z té doby?

Nevzpomínám na konkrétní zápasy, ale spíše na kamarády ze svého ročníku a z ročníku nade mnou. Byl tam Patrik Berger, Pavel Horváth a další. Dost hráčů z těchto ročníků se prosadilo do ligy.

Jako brankář jste měl za úkol gólům zabraňovat, ale vzpomenete si i na nějaký důležitý gól co jste dostal?

Já si vzpomínám, že jsem gól i dal. Ještě když jsem hrál v Bohnicích, tak jsem půlku zápasu chytal a prohrávali jsme 1:0. V druhé půlce jsem šel do pole a svým gólem jsem srovnával na 1:1.

Byl to váš jediný gól nebo jste ještě nějaký dal?

Tohle byl asi jediný. Když pominu nějaké přípravky, kdy jsem šel do pole jenom tak ze srandy.

Jak vzpomínáte na váš ligový debut?

Vzpomínám na něj moc dobře. To je chvíle, kterou si člověk vždy pamatuje. Chytal jsem za Příbram proti Českým Budějovicím. Hráli jsme doma a 1:0 vyhráli jsme.

Jaký je váš cíl teď na pozici trenéra?

Milníkem je teď jakákoliv trofej. Samozřejmě bych byl rád, aby se mnou trénovaný brankář dostal třeba do zahraničí nebo národního týmu. To je pro trenéra taky určitá meta.

Když jste vyrůstal, měl jste nějaký brankářský vzor?

Měl, ale to už jsou hodně staří hráči. Pro mě to byli třeba Schumacher nebo Jean-Marie Pfaff. A i když to jsou pro kluky dneska neznámé pojmy, tak tehdy to byly velké osobnosti.

Máte nějaký zákrok ve vaší kariéře, který považujete za nejdůležitější?

To takhle nemohu říct. Zákroků jsem měl mnoho a nejde takhle vybrat jenom jeden.

A třeba konkrétní zápas?

Pro mě to jsou ty zápasy, kde se mi dařilo a kde byl pro tým výsledek příznivý. Když se k tomu přičte, že jsem něco chytil a svému týmu pomohl, tak to jsou pro mě ty nejpříjemnější zápasy.

Vybavíte si nějakého střelce, proti kterému se vám nehrálo dobře?

Během mé kariéry mě provázel Honza Nezmar, který se dost často prosadil, měl výborný výběr místa, střely a čuch na góly. Ten pro mě byl v zápasech vždy nepříjemný.

V dubnu 2014 jste vychytal své 100. čisté konto a tím jste se stal členem Klubu ligových brankářů, jak na toto období vzpomínáte?

Na to období moc dobře nevzpomínám. Trvalo to strašně moc dlouho, než se mi to podařilo. Ale na ten konkrétní zápas už lépe. Hráli jsme proti Jihlavě a ta od 70. minuty už skoro neútočila a všichni jsme se snažili, abychom to čisté konto udrželi. Čekali jsme na to opravdu dlouho a celý tým mi to přál. Byla to na konci utkání uvolňující radost.

Co pro vás znamená gól?

Gól pro mě, jako pro brankáře, znamená zlo. Ale gól pro střelce je úžasný pocit.

Co pro vás znamená fotbal?

Fotbal pro mě znamená radost. Radost z úspěchu a z týmové hry. Ale někdy i smutek, na který však nejste nikdy sám.

Další příběhy

Vítězslav Lavička

Každý gól si dokážu patřičně užít

Jako záložník Sparty pomohl v Poháru UEFA vyřadit Real Madrid, na Letné slavil v 80. letech sedm titulů. A Vítězslav Lavička nezapomněl ani na první ligovou trefu. „Byl to zápas Sparty proti Slovanu Bratislava,“ popisuje současný trenér reprezentace do 21 let. „Tehdy jsme hráli federální ligu a souboje mezi Spartou a Slovanem měly velkou prestiž. V jednom z nich se mi po přihrávce od Jozefa Chovance podařilo skórovat.“