František Komňacký
Za první vítězství jsem dostal kačení mýdlo
Nikdy jej nehrál na vrcholové úrovni, přesto František Komňacký dosáhl ve světě vrcholového fotbalu výrazných úspěchů. Jako hráč hrál nejvýše divizi, jako trenér však během své bohaté kariéry získal několik trofejí. „Nemůžu říct, že bych byl zvlášť výrazný talent, ale měl jsem něco, co mě předurčovalo k tomu, že jsem byl na hřišti určitým vůdcem nebo šéfem. A možná i to mě nakonec vedlo k tomu, že jsem se stal trenérem,“ říká k tomu.
S trénováním začínal v Kyjově a dlouhá léta působil jako asistent trenéra v Drnovicích. Přes další štace, mezi kterými byl např. 1.FC Synot, se kterým ovládl druhou ligu, nebo Púchov, se kterým poprvé získal slovenský pohár, se dostal až do Baníku Ostrava. Ten dovedl po třiadvaceti letech k mistrovskému titulu.
Ještě většího úspěchu pak dosáhl o dva roky později když dotáhl tým Ružomberoku k zisku domácího „double" a následně prošel s týmem až do třetího předkola nejprestižnější klubové soutěže světa, Ligy mistrů, kde nestačil na CSKA Moskva.
Po krátkém působení v ruském Rostovu se vrátil do české nejvyšší soutěže, kde jako hlavní kouč dovedl jablonecké fotbalisty ke druhému místu v domácím poháru. Se stejným mužstvem pak přidal ještě stříbro a bronz z ligové soutěže. Individuálního ocenění se dočkal v roce 2009, kdy se stal trenérem roku.
Téměř tři roky působil jako asistent trenéra národního mužstva, se kterým dokázal postoupit na evropský šampionát.
Další příběhy
Jiří Štajner
Pěkně jsem se trefil na Bayernu
Momentálně baví diváky v divizi, kde nastupuje za Chrastavu, ale milovaly ho desetitisíce fanoušků, a to i za hranicemi. Jiří Štajner fotbalově básnil v bundeslize za Hannover, v Liberci se stal legendou, která se podepsala pod dva zdejší tituly. A s národním týmem se podíval na mistrovství světa do Německa. „Moje první reprezentační branka byla určitě ta nejhezčí, přestože nebyla příliš důležitá. Padla proti Moldavsku,“ říká člen Klubu ligových kanonýrů (106 gólů).
Josef Němec
Do Mexika jsem šel místo Lokvence
Přes angažmá v Dukle, ve Spartě a na Žižkově získal fotbalovou práci v Mexiku. Někdejší útočník Josef Němec, v současnosti jeden ze spolukomentátorů České televize, nastupoval za Cruz Azul. „První půlrok jsem koulel očima. Všichni od brankáře až po útočníky umějí hrát levou i pravou nohou, vnímají hru tak, jak se má. Neskutečný balzám, lidé tam fotbal milují,“ vzpomíná.
Lukáš Vácha
Můj první ligový gól dostal označení Váchova brambora
Osmadvacetiletý Lukáš Vácha stihnul na svůj věk už mnohé. Má dva mistrovské tituly, každý s jiným týmem, a získal i prestižní trebl. Navíc patří do širšího kádru české reprezentace a z postu defenzivního záložníka vstřelil několik krásných ligových gólů. Vůbec nejvíc si cení pohárové trefy do sítě Young Boys Bern. „Marek Matějovský mi z rohu poslal balon na vápno a já ho z druhého doteku kopl z voleje do brány. Bylo to fakt top,“ vzpomíná středopolař Sparty.
Michal Bílek
Vyrůstal jsem s balonem, byla to moje nejoblíbenější hračka
Španělskou nejvyšší soutěž si vyzkoušela jen hrstka českých fotbalistů. To štěstí měl i Michal Bílek, bývalý záložník Sparty, Viktorie Žižkov či Teplic, který nastupoval za Sevillu. „Zahrát si proti Realu a Barceloně, je něco nádherného,“ vzpomíná na svou španělskou anabázi Bílek, kde vstřelil svůj první gól slavné Valencii.