Petr Švancara
Z kotle na Lužánkách šlo neskutečné teplo!
Málokterý ligový hráč je takovým patriotem, jako právě Petr Švancara.
Rodilý Brňan, který zároveň v jihomoravské metropoli s fotbalem začínal, nedá na „své" město a slavné fotbalové bitvy na zaplněném stadionu Za Lužánkami dopustit, a to i přesto, že momentálně hájí barvy Příbrami. „Teď to samozřejmě tak nevyzní, ale když si představíte, že tam (v kotli - pozn.red.) bylo třeba pět tisíc lidí, a hrálo se v zimě, tak jak fandili, šlo z celého toho kotle neskutečné teplo. To je velká nostalgie. Mě úplně mrazí, podle mě tady na tom stadionu je nějaký duch, který už tu zůstane," říká.
Za nedlouho oslaví své sedmatřicáté narozeniny a během své bohaté, stále aktivní fotbalové kariéry, se stal legendou domácích trávníků. Ty ostatně, kromě krátkého působení v bratislavském Interu, vlastně nikdy neopustil. V českých soutěžích kromě Brna, oblékal dres Slavie Praha, Viktorie Žižkov, Opavy nebo Slovácka a na svém kontě má více než sto 100 vstřelených branek. Díky jedné z nich se také zrodila jeho známá přezdívka Mercedes.
„Zase zůstanu u Lužánek. To jsme tehdy porazili Slavii 1:0. Bylo tu asi 24 tisíc lidí a já jsem na půlce vzal balón, podařilo se mi přejít přes dva nebo tři hráče a Radkovi Černému dát gól k tyči. To jsem si pak ty oslavy už vychutnal. Ale když jsme u té nostalgie, musím vlastně přiznat, že všechny zápasy tu byly krásné," vzpomíná zkušený střelec, který dnes k fotbalu vede i svého sedmiletého syna.
Další příběhy

Pavlína Ščasná
Místo školky s tátou na fotbal
Dávala góly v nejlepších ženských soutěžích na světě. Pavlína Nováková-Ščasná táhla českou reprezentaci a již v šestnácti se stala fotbalistkou roku. „Vždycky jsem poprosila tátu, abych nemusela do školky a šla jsem s ním na fotbal,“ říká rodačka z Roudnice nad Labem, která začínala s fotbalem na Kypru.

Milan Škoda
Bez fotbalu si život nedokážu představit
Že je Milan Škoda oporou Slavie a jedním z nejlepších útočníků HET ligy, je všeobecně známá věc. Tušili jste ale, že v seniorském fotbale začínal jako stoper? A že jeho nejdůležitější góly padly všechny hlavou? Přečtěte si, co dalšího prozradil v rámci seriálu Můj první gól.

Karel Jarolím
Miluju tvořivé hráče
Prožívá vrchol trenérské kariéry, vede národní tým. Kouč Karel Jarolím ale zavzpomínal i na dobu, kdy sám v pozici záložníka střílel branky. „Na góly se fotbal hraje, pak propuká vlna emocí,“ popisuje trenér, jenž dvakrát slavil titul se Slavií (2008 a 2009). Zároveň přiznává, že má rád technické hráče. „Miluju fotbalisty, kteří mají nápady a jsou schopni něco vymyslet,“ tvrdí Jarolím. Snad jich v reprezentaci bude mít dost!

Pavel Verbíř
První zápas, první trefa
Ve světě profesionálního fotbalu byl neuvěřitelným úkazem, když celou svou kariéru sepjal s jediným klubem. V rámci mládežnických výběru působil například v Neratovicích či pražské Spartě, ve dvaceti letech však definitivně přesídlil do severočeských Teplic, kde se během následujících let stal živoucí legendou a nejlepším střelcem klubové historie.