Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Petr Švancara

Z kotle na Lužánkách šlo neskutečné teplo!

Málokterý ligový hráč je takovým patriotem, jako právě Petr Švancara.

Rodilý Brňan, který zároveň v jihomoravské metropoli s fotbalem začínal, nedá na „své" město a slavné fotbalové bitvy na zaplněném stadionu Za Lužánkami dopustit, a to i přesto, že momentálně hájí barvy Příbrami. „Teď to samozřejmě tak nevyzní, ale když si představíte, že tam (v kotli - pozn.red.) bylo třeba pět tisíc lidí, a hrálo se v zimě, tak jak fandili, šlo z celého toho kotle neskutečné teplo. To je velká nostalgie. Mě úplně mrazí, podle mě tady na tom stadionu je nějaký duch, který už tu zůstane," říká.

Za nedlouho oslaví své sedmatřicáté narozeniny a během své bohaté, stále aktivní fotbalové kariéry, se stal legendou domácích trávníků. Ty ostatně, kromě krátkého působení v bratislavském Interu, vlastně nikdy neopustil. V českých soutěžích kromě Brna, oblékal dres Slavie Praha, Viktorie Žižkov, Opavy nebo Slovácka a na svém kontě má více než sto 100 vstřelených branek. Díky jedné z nich se také zrodila jeho známá přezdívka Mercedes.

„Zase zůstanu u Lužánek. To jsme tehdy porazili Slavii 1:0. Bylo tu asi 24 tisíc lidí a já jsem na půlce vzal balón, podařilo se mi přejít přes dva nebo tři hráče a Radkovi Černému dát gól k tyči. To jsem si pak ty oslavy už vychutnal. Ale když jsme u té nostalgie, musím vlastně přiznat, že všechny zápasy tu byly krásné," vzpomíná zkušený střelec, který dnes k fotbalu vede i svého sedmiletého syna.

Další příběhy

Verner Lička

V mládí jsem ani nesnil o tom, že bych byl profesionální fotbalista

Hrál fotbal jen proto, že ho bavil. Nakonec tento přístup Vernera Ličku vynesl až do Baníku, se kterým prožil zlatá léta a třikrát ovládl ligu. V té vstřelil 103 gólů a stal se členem Klubu ligových kanonýrů. V roce 1980 získal s Československem zlatou medaili na Letních olympijských hrách v Moskvě. To je příběh úspěšného hráče, trenéra i otce v jedné osobě Vernera Ličky.

Luboš Kubík

Hrál jsem proti nejlepším hráčům

Sotva někdo napodobí pestrobarevný fotbalový životopis Luboše Kubíka. Dal gól v osmifinále mistrovství světa, penaltou pomohl k postupu do finále EURO, zahrál si v Itálii ve společnosti Maradony, Baggia a Van Bastena, ale také v Německu, Francii a USA. „Jako mladý jsem jenom doufal, že si jednou zahraju první ligu,“ usmívá se záložník, který ještě ve federální lize v Banské Bystrici nastřílel za zápas 5 gólů.

Petr Johana

Reprezentace byla i svazující

Vyhlášený hlavičkář Petr Johana zpevňoval obranu Liberce, Sparty a ve třinácti zápasech i reprezentace. A taky střílel významné góly. Jako při jízdě za prvním ze dvou ligových titulů. „Dvě kola před koncem mistrovské sezony v Liberci jsme prohrávali s Brnem 1:3. Kolem 70. minuty se nám povedly dát dva góly ze standardky, oba jsem vstřelil já a na oba mi přihrál Venca Koloušek. Bod nám nakonec k titulu pomohl, přestože jsme poslední utkání také nezvládli,“ líčí Johana.