Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Radek Drulák

Stříbro z EURO mi už nikdo nevezme

Ve své branži platí za legendu i dlouho poté, co fotbalové prostředí opustil. Žádné klubové trofeje se sice během své bohaté kariéry nedočkal, zato však sbíral individuální ocenění, když se stal dvakrát nejlepším střelcem české nejvyšší soutěže a zvítězil v anketách Fotbalista roku a Osobnost ligy. Je členem Klubu ligových kanonýrů a zastavil se na úctyhodném čísle 153. Některé svoje zásahy si však pamatuje až s precizní přesností.

„Každý fotbalista vám řekne, že si pamatuje tu první a pokud se mu to povede, tak si pamatuje tu stou. U mě to bylo v Drnovicích, a bylo to skoro o třináct let později a skoro na den. Zajímavé je, že to bylo zrovna proti Chebu, 16. dubna 1995.

Jeli jsme k zápasu, hrálo se dopoledne v neděli. Hned do poločasu jsem dal 99. gól a asi v šedesáté minutě jsem pak dostal dlouhý balón za obránce, brankář vyběhl, já jsem si ho obhodil a dal jsem ten stý,“ vzpomíná na jubilejní branku.

Na rozdíl od ligy stihl v reprezentaci pouze 19 zápasů, přesto však byl u největšího úspěchu českého mužstva v 90. letech, když s národním týmem dokráčel až do finále Eura 1996. Na něm se mu sice střelecky nezadařilo, nebýt ale jeho zásahů v kvalifikaci, možná by se Češi na závěrečném turnaji vůbec nepředstavili. „Vůbec jsme nepředpokládali, že bychom mohli tu skupinu vyhrát. V utkání s Nory jsme vedli 1:0, první gól dával v první minutě Tomáš Skuhravý z penalty, já jsem pak střídal v devatenácté minutě Pavla Kuku, který se zranil. Dnes můžu říct, že to byl jednoznačně můj nejlepší fotbalový zápas, který jsem kdy hrál,“ dodává.

Další příběhy

Vítězslav Lavička

Každý gól si dokážu patřičně užít

Jako záložník Sparty pomohl v Poháru UEFA vyřadit Real Madrid, na Letné slavil v 80. letech sedm titulů. A Vítězslav Lavička nezapomněl ani na první ligovou trefu. „Byl to zápas Sparty proti Slovanu Bratislava,“ popisuje současný trenér reprezentace do 21 let. „Tehdy jsme hráli federální ligu a souboje mezi Spartou a Slovanem měly velkou prestiž. V jednom z nich se mi po přihrávce od Jozefa Chovance podařilo skórovat.“

Miroslav Beránek

Vyplaval jsem neobsazený ve stařičkém Edenu

Bývalý legendární hráč Slavie, který v jejím dresu odehrál téměř 130 zápasů. Kuriozitou je, že během svého fotbalového života vystřídal všechny herní posty. Z útočníka se přes zálohu přesunul na post obránce. Jako pilíř defenzivy se také proslavil v sešívaném klubu, ve kterém vstřelil svůj první gól již před dvaceti lety. „Bylo to ještě ve stařičkém Edenu. Do Slavie jsem přišel v létě 1984, osmé ligové kolo jsme hráli s Trnavou, bylo to 18. října ve čtvrtek a bylo to televizní utkání. Vyhráli jsme a já jsem pečetil poslední brankou na konečných 4:1 zhruba někdy v 85. minutě, vzpomíná.