Radek Drulák
Stříbro z EURO mi už nikdo nevezme
Ve své branži platí za legendu i dlouho poté, co fotbalové prostředí opustil. Žádné klubové trofeje se sice během své bohaté kariéry nedočkal, zato však sbíral individuální ocenění, když se stal dvakrát nejlepším střelcem české nejvyšší soutěže a zvítězil v anketách Fotbalista roku a Osobnost ligy. Je členem Klubu ligových kanonýrů a zastavil se na úctyhodném čísle 153. Některé svoje zásahy si však pamatuje až s precizní přesností.
„Každý fotbalista vám řekne, že si pamatuje tu první a pokud se mu to povede, tak si pamatuje tu stou. U mě to bylo v Drnovicích, a bylo to skoro o třináct let později a skoro na den. Zajímavé je, že to bylo zrovna proti Chebu, 16. dubna 1995.
Jeli jsme k zápasu, hrálo se dopoledne v neděli. Hned do poločasu jsem dal 99. gól a asi v šedesáté minutě jsem pak dostal dlouhý balón za obránce, brankář vyběhl, já jsem si ho obhodil a dal jsem ten stý,“ vzpomíná na jubilejní branku.
Na rozdíl od ligy stihl v reprezentaci pouze 19 zápasů, přesto však byl u největšího úspěchu českého mužstva v 90. letech, když s národním týmem dokráčel až do finále Eura 1996. Na něm se mu sice střelecky nezadařilo, nebýt ale jeho zásahů v kvalifikaci, možná by se Češi na závěrečném turnaji vůbec nepředstavili. „Vůbec jsme nepředpokládali, že bychom mohli tu skupinu vyhrát. V utkání s Nory jsme vedli 1:0, první gól dával v první minutě Tomáš Skuhravý z penalty, já jsem pak střídal v devatenácté minutě Pavla Kuku, který se zranil. Dnes můžu říct, že to byl jednoznačně můj nejlepší fotbalový zápas, který jsem kdy hrál,“ dodává.
Další příběhy
![](/thumbnails/185x185x8/p/w/1440750091-beze-jmena.jpg)
Karel Večeřa
Chodil jsem kopat trestňáky
Karel Večeřa se snaží, aby fotbal bavil hráče, ale hlavně diváky. „A myslím si, že byly pasáže v mé trenérské kariéře, kdy se to mužstvům dařilo,“ pochvaluje si bývalý obránce a trenér, pod jehož vedením nastřílely týmy 435 gólů.
![](/thumbnails/185x185x8/d/0/1488537139-img-1990.jpg)
Vítězslav Lavička
Každý gól si dokážu patřičně užít
Jako záložník Sparty pomohl v Poháru UEFA vyřadit Real Madrid, na Letné slavil v 80. letech sedm titulů. A Vítězslav Lavička nezapomněl ani na první ligovou trefu. „Byl to zápas Sparty proti Slovanu Bratislava,“ popisuje současný trenér reprezentace do 21 let. „Tehdy jsme hráli federální ligu a souboje mezi Spartou a Slovanem měly velkou prestiž. V jednom z nich se mi po přihrávce od Jozefa Chovance podařilo skórovat.“
![](/thumbnails/185x185x8/b/l/1415353117-beze-jmena.jpg)
Miroslav Beránek
Vyplaval jsem neobsazený ve stařičkém Edenu
Bývalý legendární hráč Slavie, který v jejím dresu odehrál téměř 130 zápasů. Kuriozitou je, že během svého fotbalového života vystřídal všechny herní posty. Z útočníka se přes zálohu přesunul na post obránce. Jako pilíř defenzivy se také proslavil v sešívaném klubu, ve kterém vstřelil svůj první gól již před dvaceti lety. „Bylo to ještě ve stařičkém Edenu. Do Slavie jsem přišel v létě 1984, osmé ligové kolo jsme hráli s Trnavou, bylo to 18. října ve čtvrtek a bylo to televizní utkání. Vyhráli jsme a já jsem pečetil poslední brankou na konečných 4:1 zhruba někdy v 85. minutě, vzpomíná.
![](/thumbnails/185x185x8/4/o/1467924338-holenak.png)
Miroslav Holeňák
První gól jsem dal Maierovi na sněhu
Zahrál si za reprezentaci a vyhrál titul s Libercem, kterému dal shodou okolností i první ligový gól. Tenkrát ještě Miroslav Holeňák, jenž v nejvyšší soutěži během kariéry nastoupil do 404 zápasů, oblékal zlínský dres. „Na sněhu jsme vyhráli v Liberci 2:1. V bráně byl Láďa Maier, tehdy reprezentant, proto si toho gólu moc vážím. Byl to takový šmudla, ale měl jsem z něj obrovskou radost.“