Jaromír Blažek
Jaromír Blažek: Kopnout si penaltu? Moc se do toho nehrnu
Ačkoli svoji profesionální fotbalovou kariéru odstartoval Jaromír Blažek v pražské Slavii, se kterou se stal v roce 1996 ligovým mistrem, nejvíce je jeho jméno spjato s konkurenční Spartou, kde se mu stejný počin povedlo zopakovat hned šestkrát. Několikrát také nakoukl v rudém dresu do nejslavnější klubové soutěže světa.
A právě na poslední utkání základní skupiny Ligy mistrů v ročníku 2003/04 nejraději vzpomíná. Tehdy Spartě do osmifinále nepomohl jen gól v závěrečných minutách, ale také právě jeho zákroky. „Nevzpomenu si jmenovitě, kdo to byl, ale hráč vystřelil někde zpoza vápna, já jsem to konečky prstů vytáhnul na tyč a balón se odrazil zpět do hřiště. Dobíhající hráč dorážel a já se stihl ještě zvednout ze země a chytit i jeho střelu," popisuje více než deset let starý zážitek.
Krátce působil také v bundesligovém Norimberku. Stejně tak jako se mu dařilo v klubových barvách, slavil úspěchy rovněž v reprezentaci, za kterou odchytal mimo jiné také vítězné utkání s Německem na bronzovém Euru 2004. Účastnil se též světového šampionátu o dva roky později a další účast na vrcholovém turnaji si zopakoval na mistrovství Evropy v roce 2008.
„To je sen každého mladého kluka. Kdo chce ve fotbale něco dokázat, tak chce být v nároďáku. Mně se to podařilo, jsem za to rád a přeji to těm mladým klukům, aby se jim jejich sen taky vyplnil."
Další příběhy
sestry Dubcovy
Táta slaví naše góly slivovicí
O talentech se často hovoří v souvislosti s mužskou kopanou, málokdo však ví, že po českých fotbalových trávnících se aktuálně prohání i dívčí dvojice, které odborníci slibují velkou budoucnost. Jsou jimi sestry Michaela a Kamila Dubcovy, jež v domácí soutěží oblékají dres Slovácka a patří mezi stabilní články reprezentace.
Haris Harba
Haris Harba: Na ulici jsem se toho naučil dost
Již třetí sezonu figuruje jméno bosenského záložníka Harise Harby na českých ligových trávnících. Svoji první ligovou branku vstřelil ještě v Hradci Králové, svůj další fotbalový život však spojil s jihlavskou Vysočinou. V jejím dresu zaznamenal již patnáct ligových gólů a na otázku jaké je jeho nejoblíbenější zakončení, odpovídá šestadvacetiletý kanonýr s úsměvem: „Hlavně ta branka musí být hezká.“
Antonín Barák mladší
Na San Siru jsem měl husinu, že jsem ani nemohl jít
Pro Tondu Baráka je fotbal smyslem života a jeho hlavní náplní. Díky tomu, že se mu maximálně věnuje už od svých čtyř let, dotáhl to v mladém věku až do Serie A. Kam povedou jeho další kroky?
Ivo Ulich
Po prvním gólu jsem štěstím zapomněl mluvit
K fotbalu se přesunul od stolního tenisu a těžko mohl litovat. Bývalý záložník Ivo Ulich si zahrál bundesligu za Mönchengladbach, se Slavií postoupil až do čtvrtfinále Poháru UEFA a Poháru vítězů pohárů. A dočkal se i gólu v reprezentaci. „Některé góly byly kuriózní, některé i docela pěkné,“ říká skromně.