Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Aidin Mahmutovič

Vždycky chcete dát gól navíc

Je vyučeným kadeřníkem a s fotbalem začínal relativně pozdě, až v jedenácti letech, v bosenském týmu Tošk Tešanj. V Bosně si pak chvíli zahrál i nejvyšší domácí soutěž a v roce 2007 přišel na testy do pražské Sparty, kde se však i vinou zranění neprosadil, a tak po něm sáhly severočeské Teplice.

I přesto, že o něj několikrát projevily zájem německé kluby, bosenský útočník vydržel ve žlutomodrém dresu až do podzimní části probíhajícího ročníku SYNOT ligy. Za tu dobu stihl nastřílet šedesát ligových branek.

„Už když jsem poprvé přišel na trénink, tak jsem říkal, že chci hrát útočníka a střílet góly. Tak mě tam dali a já jsem se chytil. Pocity jsou to skvělé. Gólů jsem dal hodně a vydrželo mi to dodnes," říká ke svým fotbalovým začátkům.

Letos v prosinci po sedmi letech Na Stinadlech poprvé změnil klubový dres, když se upsal na tři a půl roku Viktorii Plzeň. Jeho oblíbeným klubem je londýnský Arsenal, ale jeho celoživotním snem je zahrát si španělskou Primera Division.

Další příběhy

Petr Svěcený

První křik gól jsem si nechal na Del Piera

První dva přímé přenosy z fotbalového Poháru UEFA odtrpěl bez gólového efektu, při úvodním komentování Ligy mistrů už se ale Petr Svěcený dočkal. Úvodní trefou Juventusu proti Realu Madrid mu hlasivky rozechvěl Alessandro Del Piero. „Byla to odveta čtvrtfinále a Juventus vyhrál 2:0,“ vzpomíná Svěcený. „Tehdy na mě dýchla atmosféra, poprvé v životě jsem byl na takovém stadionu, na Delle Alpi v Turíně, sám, v 21 letech. Rád na to vzpomínám, ale byly to i nervy.“