Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Aidin Mahmutovič

Vždycky chcete dát gól navíc

Je vyučeným kadeřníkem a s fotbalem začínal relativně pozdě, až v jedenácti letech, v bosenském týmu Tošk Tešanj. V Bosně si pak chvíli zahrál i nejvyšší domácí soutěž a v roce 2007 přišel na testy do pražské Sparty, kde se však i vinou zranění neprosadil, a tak po něm sáhly severočeské Teplice.

I přesto, že o něj několikrát projevily zájem německé kluby, bosenský útočník vydržel ve žlutomodrém dresu až do podzimní části probíhajícího ročníku SYNOT ligy. Za tu dobu stihl nastřílet šedesát ligových branek.

„Už když jsem poprvé přišel na trénink, tak jsem říkal, že chci hrát útočníka a střílet góly. Tak mě tam dali a já jsem se chytil. Pocity jsou to skvělé. Gólů jsem dal hodně a vydrželo mi to dodnes," říká ke svým fotbalovým začátkům.

Letos v prosinci po sedmi letech Na Stinadlech poprvé změnil klubový dres, když se upsal na tři a půl roku Viktorii Plzeň. Jeho oblíbeným klubem je londýnský Arsenal, ale jeho celoživotním snem je zahrát si španělskou Primera Division.

Další příběhy

Luděk Stracený

Halfvolejem jsem trefil šibenici

Dvakrát se Spartou vyhrál titul (1998 a 1999) a dodnes říká: „Bez fotbalu bych nemohl žít. Navíc ve Spartě, to je pro mě nejkrásnější pocit.“ Někdejší záložník a útočník Luděk Stracený si dobře vybavuje i první gól, který dal doma proti Drnovicím. „Trefil jsem halfvolejem šibenici. Byl to takový můj normální gól,“ smál se hráč, jenž si vyzkoušel i jeden zápas za českou reprezentaci. Ta branka pro něj byla tehdy srdeční záležitostí, věnoval ji těžce nemocnému tatínkovi…

Vítězslav Lavička

Každý gól si dokážu patřičně užít

Jako záložník Sparty pomohl v Poháru UEFA vyřadit Real Madrid, na Letné slavil v 80. letech sedm titulů. A Vítězslav Lavička nezapomněl ani na první ligovou trefu. „Byl to zápas Sparty proti Slovanu Bratislava,“ popisuje současný trenér reprezentace do 21 let. „Tehdy jsme hráli federální ligu a souboje mezi Spartou a Slovanem měly velkou prestiž. V jednom z nich se mi po přihrávce od Jozefa Chovance podařilo skórovat.“

Verner Lička

V mládí jsem ani nesnil o tom, že bych byl profesionální fotbalista

Hrál fotbal jen proto, že ho bavil. Nakonec tento přístup Vernera Ličku vynesl až do Baníku, se kterým prožil zlatá léta a třikrát ovládl ligu. V té vstřelil 103 gólů a stal se členem Klubu ligových kanonýrů. V roce 1980 získal s Československem zlatou medaili na Letních olympijských hrách v Moskvě. To je příběh úspěšného hráče, trenéra i otce v jedné osobě Vernera Ličky.

Josef Šural

Nejvíc si cením toho, že jsem se dostal do ligy

Ve Zbrojovce postupně prošel všemi mládežnickými kategoriemi a v osmnácti letech zažil v jejím dresu ligovou premiéru. A hned proti Spartě. To ovšem ještě netušil, že za pár let bude oblékat právě letenský dres. Svůj první ligový gól vstřelil Josef Šural proti Kladnu a sám svou trefu označil za „haluz“. V současné době se učí od Davida Lafaty a nejraději vzpomíná na svou trefu v dresu národního týmu.