Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Pavel Verbíř

První zápas, první trefa

Ve světě profesionálního fotbalu byl neuvěřitelným úkazem, když celou svou kariéru sepjal s jediným klubem. V rámci mládežnických výběru působil například v Neratovicích či pražské Spartě, ve dvaceti letech však definitivně přesídlil do severočeských Teplic, kde se během následujících let stal živoucí legendou a nejlepším střelcem klubové historie.

Vzpomínám si na gól, co jsem vstřelil Českým Budějovicím. Tehdy byl dokonce vyhlášen gólem měsíce. Já jsem jím překonal v historickém zápisu pana Stratila, a dostal jsem se tak na čelo klubových střeleckých statistik, vrací se ke své rekordní trefě.

Během své dlouhé fotbalové kariéry nastřílel v dresu Teplic 75 branek a několikrát oblékl i reprezentační dres. Během deseti zápasů se lvíčkem na prsou zaznamenal další dvě gólové trefy. „Ani na jednu nezapomenu, protože branky v reprezentačním dresu jsou vždy něco navíc, říká.

Před necelými čtyřmi roky pověsil kopačky na hřebík a předal fotbalovou štafetu Verbířových svému synovi Pavlovi. Se kterým si zahrál i během svého posledního zápasu v květnu roku 2011. „. Samozřejmě bych byl rád, aby se prosadil tady v Teplicích, ale člověk nemůže všechno nalajnovat, takže uvidíme, dodává k možnému budoucímu angažmá svého syna.

 

 

Další příběhy

Jozef Chovanec

Pomohla mi vítězná hlavička v derby

Hráč, trenér, manažer. Všechny tyto funkce si ve fotbale vyzkoušel a všude slavil jak úspěchy, tak góly. „Když jste hráč, tak jste daleko více uvolněný, takže ta emoce více plyne. Když jste trenér, tak je to více zdrženlivé. Ale v jednom je to stejné, je to krásný pocit,“ říká o rozdílech při vnímání gólů v různých pozicích bývalý československý reprezentant, který slavil i titul v nizozemské lize s PSV Eindhoven.