Pavel Verbíř
První zápas, první trefa
Ve světě profesionálního fotbalu byl neuvěřitelným úkazem, když celou svou kariéru sepjal s jediným klubem. V rámci mládežnických výběru působil například v Neratovicích či pražské Spartě, ve dvaceti letech však definitivně přesídlil do severočeských Teplic, kde se během následujících let stal živoucí legendou a nejlepším střelcem klubové historie.
Vzpomínám si na gól, co jsem vstřelil Českým Budějovicím. Tehdy byl dokonce vyhlášen gólem měsíce. Já jsem jím překonal v historickém zápisu pana Stratila, a dostal jsem se tak na čelo klubových střeleckých statistik, vrací se ke své rekordní trefě.
Během své dlouhé fotbalové kariéry nastřílel v dresu Teplic 75 branek a několikrát oblékl i reprezentační dres. Během deseti zápasů se lvíčkem na prsou zaznamenal další dvě gólové trefy. „Ani na jednu nezapomenu, protože branky v reprezentačním dresu jsou vždy něco navíc, říká.
Před necelými čtyřmi roky pověsil kopačky na hřebík a předal fotbalovou štafetu Verbířových svému synovi Pavlovi. Se kterým si zahrál i během svého posledního zápasu v květnu roku 2011. „. Samozřejmě bych byl rád, aby se prosadil tady v Teplicích, ale člověk nemůže všechno nalajnovat, takže uvidíme, dodává k možnému budoucímu angažmá svého syna.
Další příběhy
Martin Hašek ml.
Spolupráce s tátou a bráchou mě baví
Člen rodinného klanu Hašků se postupem času stal jedním z hlavních pilířů sestavy Bohemians. V medailonku například vzpomíná na svoji premiérovou ligovou trefu do sítě Plzně, kterou navíc vstřelil pro něj netradičně pravou nohou ⚽️
Petr Kolečko
Co byli dříve antičtí hrdinové, jsou dnes fotbalisté
Slavná scénárista je mimo jiné autorem úspěšných seriálů se sportovní tématikou Vyšehrad, Lajna, nebo Okresní přebor. Užijte si jubilejní medailonek číslo 200 věnovaný Petru Kolečkovi.
Antonín Panenka
Trefil jsem zahrabanou korunu
Nebýt jeho táty, možná by se nikdy jméno Antonína Panenky na fotbalových trávnících neproslavilo.
Aidin Mahmutovič
Vždycky chcete dát gól navíc
Je vyučeným kadeřníkem a s fotbalem začínal relativně pozdě, až v jedenácti letech, v bosenském týmu Tošk Tešanj. V Bosně si pak chvíli zahrál i nejvyšší domácí soutěž a v roce 2007 přišel na testy do pražské Sparty, kde se však i vinou zranění neprosadil, a tak po něm sáhly severočeské Teplice.