Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Pavlína Ščasná

Místo školky s tátou na fotbal

Dávala góly v nejlepších ženských soutěžích na světě. Pavlína Nováková-Ščasná táhla českou reprezentaci a již v šestnácti se stala fotbalistkou roku. „Vždycky jsem poprosila tátu, abych nemusela do školky a šla jsem s ním na fotbal,“ říká rodačka z Roudnice nad Labem, která začínala s fotbalem na Kypru.

S fotbalem začínala v kyperském klubu Anagennisis Derynia, kde působil její otec Zdeněk Ščasný. Od roku 1992 hrála za chlapecká mládežnická družstva SK Roudnice nad Labem. V roce 1996 přestoupila do AC Sparta Praha, kde se vypracovala v nejlepší českou fotbalistku, což ji pomohlo k angažmá v FC Bayern Mnichov.

Z Bayernu si nakrátko odskočila do americké profesionální ligy (Philadelphia Charge). Po krachu celé soutěže se opět vrátila do Bayernu, odkud zamířila do Švédska (Örebro a Malmö). Kopačky pověsila na hřebík v USA během angažmá v družstvu Boston Breakers.

Další příběhy

Radek Příhoda

Fotbal je životní styl, vášeň a obrovský koníček

Kdysi kopal druhou dorosteneckou ligu za Blšany, pak se Radek Příhoda kvůli zraněním a časovým možnostem převlékl do jiného dresu. Stal se rozhodčím. A po téměř deseti letech ho čekala ostrá ligová premiéra. „Jablonec porazil Spartu 3:0. Vím, že v tom utkání byla červená karta pro Homolu a penalta proti Spartě,“ vzpomíná si. „A naposledy v derby se Mario Holek vracel, neviděl mě a prošlápl mi kotník. Měl jsem těžší výron a čtrnáct dní nebo tři neděle jsem byl mimo hru.“

Ladislav Vízek

Obejít gólmana, to bylo moje

Dnes ho fanoušci vnímají díky šťavnatým komentářům, legračním historkám nebo účasti v taneční soutěži. Ladislav Vízek má ale za sebou i přepychovou kariéru. Dvakrát byl vyhlášen československým Fotbalistou roku, třikrát vyhrál ligu a nastřílel v ní 115 gólů. „Brankáře jsem obcházel. Driblink jsem trénoval mezi stromky v Hlušících, kde nebylo hřiště. Měl jsem stále míč u nohy a tuto dovednost jsem uplatnil ve velkém fotbale,“ vysvětluje legendární útočník Vízek.