Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Jan Koller

Fotbal je moje celoživotní droga

​Jan Koller je bývalý český fotbalový útočník a reprezentant. Reprezentoval ČR také v plážové kopané. Od léta 2014 je trenérem AS Monaco C.


V české lize se neprosadil a jako nepotřebný odešel do zahraničí. Střelecky však zazářil v Lokerenu a Anderlechtu, a řekl si o angažmá v Dortmundu. Pro reprezentaci nepostradatelný hráč. V létě 2006 po MS přestoupil do Monaka. V lednu 2008 se do Německa vrátil a přestoupil do Norimberku. Po půl roce však zamířil do ruské Samary. V lednu 2010 se upsal třetiligovému francouzskému Cannes.

S 55 góly je historicky nejlepším střelcem české i československé fotbalové reprezentace. Se 180 vstřelenými góly je na děleném čtvrtém místě v Klubu ligových kanonýrů. Se svými impozantními fyzickými parametry (202 cm výšky a cca 107 kg váhy) představoval v zápase vážnou hrozbu pro obranu soupeře.

V současnosti se věnuje plážové kopané. Je také členem týmu Real TOP Praha, v jehož dresu se zúčastňuje charitativních zápasů a akcí.

Vysoký, robustní útočník, důrazný v osobních soubojích. Zakončuje především hlavou, ale umí dávat góly i nohama.

Další příběhy

Marek Matějovský

Svůj první ligový gól dodnes považuji za jeden z nejhezčích

Gólové akce spíš vymýšlel a projektoval, ale taky se na něj při zakončení dostalo. Marek Matějovský, aktuálně záložník Mladé Boleslavi, zaskočil nádhernou akcí v mnichovské aréně Německo při debaklu 3:0. Nebo napálil pumelici pod břevno v liverpoolském chrámu Anfield. „Pak jsem vůbec nevěděl, co mám dělat. Jen jsem tam zmateně pobíhal, že to možná bylo až komický,“ vypráví někdejší hráč Readingu.

Ladislav Vízek

Obejít gólmana, to bylo moje

Dnes ho fanoušci vnímají díky šťavnatým komentářům, legračním historkám nebo účasti v taneční soutěži. Ladislav Vízek má ale za sebou i přepychovou kariéru. Dvakrát byl vyhlášen československým Fotbalistou roku, třikrát vyhrál ligu a nastřílel v ní 115 gólů. „Brankáře jsem obcházel. Driblink jsem trénoval mezi stromky v Hlušících, kde nebylo hřiště. Měl jsem stále míč u nohy a tuto dovednost jsem uplatnil ve velkém fotbale,“ vysvětluje legendární útočník Vízek.