Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Lucie Martínková

Že jsme hrály s klukama? Nevadí!

​Houževnatá, rychlonohá a velmi impulsivní útočnice, která nerada prohrává, byla vyhlášena talentem roku 2004. Své útočné místo v sestavě občas musí vyměnit za krajní zálohu, ale i zde dokáže využít své rychlosti a bojovnosti.

Pochází z mládežnické líhně Přerova nad Labem (soutěž chlapců) a Předměřic (2. liga žen). Společně se svou o pár minut starší sestrou zde tvořily pilíře družstva. Reprezentovala ČR souběžně v juniorské i seniorské ženské reprezentaci, ve kterých patřila k hlavním oporám stejně, jako je tomu ve Spartě.

Byla vyhlášena nejlepší fotbalistkou České republiky v letech 2012 a 2013. Hrála za tým FF KIF Örebro, nyní hraje za AC Sparta Praha a za českou reprezentaci.

Další příběhy

Petr Johana

Reprezentace byla i svazující

Vyhlášený hlavičkář Petr Johana zpevňoval obranu Liberce, Sparty a ve třinácti zápasech i reprezentace. A taky střílel významné góly. Jako při jízdě za prvním ze dvou ligových titulů. „Dvě kola před koncem mistrovské sezony v Liberci jsme prohrávali s Brnem 1:3. Kolem 70. minuty se nám povedly dát dva góly ze standardky, oba jsem vstřelil já a na oba mi přihrál Venca Koloušek. Bod nám nakonec k titulu pomohl, přestože jsme poslední utkání také nezvládli,“ líčí Johana.

Josef Šural

Nejvíc si cením toho, že jsem se dostal do ligy

Ve Zbrojovce postupně prošel všemi mládežnickými kategoriemi a v osmnácti letech zažil v jejím dresu ligovou premiéru. A hned proti Spartě. To ovšem ještě netušil, že za pár let bude oblékat právě letenský dres. Svůj první ligový gól vstřelil Josef Šural proti Kladnu a sám svou trefu označil za „haluz“. V současné době se učí od Davida Lafaty a nejraději vzpomíná na svou trefu v dresu národního týmu.