Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Radek Drulák

Stříbro z EURO mi už nikdo nevezme

Ve své branži platí za legendu i dlouho poté, co fotbalové prostředí opustil. Žádné klubové trofeje se sice během své bohaté kariéry nedočkal, zato však sbíral individuální ocenění, když se stal dvakrát nejlepším střelcem české nejvyšší soutěže a zvítězil v anketách Fotbalista roku a Osobnost ligy. Je členem Klubu ligových kanonýrů a zastavil se na úctyhodném čísle 153. Některé svoje zásahy si však pamatuje až s precizní přesností.

„Každý fotbalista vám řekne, že si pamatuje tu první a pokud se mu to povede, tak si pamatuje tu stou. U mě to bylo v Drnovicích, a bylo to skoro o třináct let později a skoro na den. Zajímavé je, že to bylo zrovna proti Chebu, 16. dubna 1995.

Jeli jsme k zápasu, hrálo se dopoledne v neděli. Hned do poločasu jsem dal 99. gól a asi v šedesáté minutě jsem pak dostal dlouhý balón za obránce, brankář vyběhl, já jsem si ho obhodil a dal jsem ten stý,“ vzpomíná na jubilejní branku.

Na rozdíl od ligy stihl v reprezentaci pouze 19 zápasů, přesto však byl u největšího úspěchu českého mužstva v 90. letech, když s národním týmem dokráčel až do finále Eura 1996. Na něm se mu sice střelecky nezadařilo, nebýt ale jeho zásahů v kvalifikaci, možná by se Češi na závěrečném turnaji vůbec nepředstavili. „Vůbec jsme nepředpokládali, že bychom mohli tu skupinu vyhrát. V utkání s Nory jsme vedli 1:0, první gól dával v první minutě Tomáš Skuhravý z penalty, já jsem pak střídal v devatenácté minutě Pavla Kuku, který se zranil. Dnes můžu říct, že to byl jednoznačně můj nejlepší fotbalový zápas, který jsem kdy hrál,“ dodává.

Další příběhy

Ondřej Kušnír

Reprezentaci a titul se Spartou řadím ve své kariéře nejvýš

Nejraději vzpomíná na trefu proti italskému Udinese, kterou pomohl Liberci do základní skupiny Evropské ligy, kterou si ve své kariéře zahrál hned třikrát. Se Spartou pak navíc Ondřej Kušnír dokráčel za titulem bez jediné porážky a oblékl také dres národního týmu. „Dres národního týmu a titul se Spartou, za kterým jsme dokráčeli neporaženi, řadím ve své kariéře nejvýš,“ vypráví rodák z Ostravy, jehož k fotbalu přivedli rodiče. Tedy především jeho otec Jindřich, bývalý ligový fotbalista a člen kádru Vítkovic, mistra ligy z roku 1986.

Petr Kouba

Hrdý jsem na nulu proti Barceloně

Před dvaceti lety chytal Petr Kouba ve Wembley ve finále EURO, pomohl k titulům Spartě a La Coruni. Ale taky dal ligový gól. Na Letné. „Sparťanští fanoušci mě vyvolali, abych si šel kopnout penaltu. Běžel jsem přes celé hřiště a za rozhodnutého stavu 3:0 ji proměnil,“ usmívá se bývalý skvělý brankář. „Když jsem na ni běžel, do půlky hřiště to bylo fajn, euforie. Od půlky už jsem ale začal přemýšlet, jak a kam to kopnu. Dopadlo to dobře, gólman šel na druhou stranu.“