Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Vratislav Lokvenc

Sparta? Mach mě odvezl ze Žižkova

Z nekropené škváry v Náchodě se prosadil až na mistrovství světa, do bundesligy, ke koruně krále střelců v domácí lize i k pěti titulům se Spartou. Bezmála dvoumetrový útočník Vratislav Lokvenc vypráví nejen o tom, jak snil o členství v Klubu ligových kanonýrů. „Když dá člověk první gól, tak si řekne: ještě 99, to je hrozný! Ale podařilo se,“ usmívá se.

Vratislav Lokvenc je bývalý český fotbalový útočník, který naposledy působil v německém klubu FC Ingolstadt 04. Vzhledem ke své výšce (196 cm) byl dobrým hlavičkářem. V sezóně 1999/00 se stal s 22 brankami nejlepším střelcem 1. české fotbalové ligy.

Profesionální kariéru začal v roce 1992 v SK Hradec Králové, odkud v roce 1994 přestoupil do Sparty Praha, se kterou získal 5 ligových titulů a v sezóně 1999/00 se s 22 góly umístil na první příčce mezi ligovými střelci. Na jaře 2000 dal v dresu Sparty v zápase proti Českým Budějovicím 4 branky a zařídil tak výhru na soupeřově hřišti 4:1. Stal se třetím čtyřgólovým střelcem v historii samostatné české ligy (po Josefu Obajdinovi a Robertu Vágnerovi).

V roce 2000 odešel do německé Bundesligy, kde hrál čtyři sezóny v 1. FC Kaiserslautern a jednu sezónu ve VfL Bochum. Od roku 2005 byl hráčem klubu FC Red Bull Salzburg v rakouské Bundeslize. V jarní části sezóny 2007/08 hostoval ve švýcarském celku FC Basilej, se kterým získal ligový titul.

Profesionální kariéru ukončil v létě 2009, kdy byl hráčem německého druholigového klubu FC Ingolstadt 04.

 

Další příběhy

Petr Rada

Dát dva góly mistrům světa byl zážitek

Dosáhl jsem toho, co jsem si jako mladý hráč vysnil, a nebylo to tím, že jsem měl hodně talentu, ale tím, že jsem si to vydřel. Tak vzpomíná na aktivní kariéru Petr Rada, bývalý skvělý obránce Dukly, bývalý trenér reprezentace a současný fotbalové Příbrami. Vrchol prožil na Strahově proti mistrům světa z Itálie v kvalifikaci EURO 1984. Dal oba góly vítězů. „Na každé reprezentační utkání vzpomínám s velkou pokorou a úctou.“