Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Pavel Zavadil

Slavil jsem jako hráči v televizi

Pavel Zavadil poprvé kopl do balónu v hanáckých Pňovicích, kde jej k fotbalu přivedl jeho tatínek a jak sám říká, velkou výhodou pro něj bylo, že odmalička hrál mezi staršími kluky. „Už jsem jako malý kluk musel být mezi staršími a vzpomínám na to rád. Vzali mě hned mezi sebe a myslím, že mi to pomohlo a hodně mi to dalo.“

Prošel několika tuzemskými kluby, krátce působil také ve Spartě, ale největší zápasovou zátěž si zažil během svého zahraničního angažmá ve švédském Örgryte, kde během tří sezon odehrál osmdesát zápasů.

Právě ve Švédsku působil téměř sedm let, svůj zahraniční mistrovský titul však získal v jiných zeměpisných šířkách, když se v roce 2004 stal s Makabi Haifa šampionem izraelské soutěže. „Byl to nejlepší mančaft izraelské ligy, něco jako Sparta tady. Takže to očekávání bylo od fanoušků veliké a já jsem rád, že se mi podařilo jej splnit," bilancuje.

V roce 2012 se vrátil do české nejvyšší soutěže a od té doby hájí barvy brněnské Zbrojovky. I přesto, že letos mu bude již 37 let, přiznává, že požitek ze vstřelené branky jej neopouští. „Takovou tu vnitřní radost mám pořád stejnou. Je to nádherný pocit."

Další příběhy

Radek Příhoda

Fotbal je životní styl, vášeň a obrovský koníček

Kdysi kopal druhou dorosteneckou ligu za Blšany, pak se Radek Příhoda kvůli zraněním a časovým možnostem převlékl do jiného dresu. Stal se rozhodčím. A po téměř deseti letech ho čekala ostrá ligová premiéra. „Jablonec porazil Spartu 3:0. Vím, že v tom utkání byla červená karta pro Homolu a penalta proti Spartě,“ vzpomíná si. „A naposledy v derby se Mario Holek vracel, neviděl mě a prošlápl mi kotník. Měl jsem těžší výron a čtrnáct dní nebo tři neděle jsem byl mimo hru.“

Ladislav Vízek

Obejít gólmana, to bylo moje

Dnes ho fanoušci vnímají díky šťavnatým komentářům, legračním historkám nebo účasti v taneční soutěži. Ladislav Vízek má ale za sebou i přepychovou kariéru. Dvakrát byl vyhlášen československým Fotbalistou roku, třikrát vyhrál ligu a nastřílel v ní 115 gólů. „Brankáře jsem obcházel. Driblink jsem trénoval mezi stromky v Hlušících, kde nebylo hřiště. Měl jsem stále míč u nohy a tuto dovednost jsem uplatnil ve velkém fotbale,“ vysvětluje legendární útočník Vízek.

Marek Heinz

Nikdy jsem neplánoval, že budu profesionál

Útočník Marek Heinz spojil své fotbalové začátky s Lázněmi Bohdaneč a také rodnou Olomoucí, když první roky své kariéry odehrál v tamní Sigmě. Na přelomu tisíciletí vybojoval s reprezentační jednadvacítkou postup na evropský šampionát, kde Češi skončili druzí. Díky tomu se jako jeden z mála hráčů posledních generací, mohl v roce 2000 podívat na olympijské hry. „Je pravda, že ve fotbalovém světě to asi není takový vrchol, ale olympiáda je zážitek,“ vzpomíná.