Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Pavel Zavadil

Slavil jsem jako hráči v televizi

Pavel Zavadil poprvé kopl do balónu v hanáckých Pňovicích, kde jej k fotbalu přivedl jeho tatínek a jak sám říká, velkou výhodou pro něj bylo, že odmalička hrál mezi staršími kluky. „Už jsem jako malý kluk musel být mezi staršími a vzpomínám na to rád. Vzali mě hned mezi sebe a myslím, že mi to pomohlo a hodně mi to dalo.“

Prošel několika tuzemskými kluby, krátce působil také ve Spartě, ale největší zápasovou zátěž si zažil během svého zahraničního angažmá ve švédském Örgryte, kde během tří sezon odehrál osmdesát zápasů.

Právě ve Švédsku působil téměř sedm let, svůj zahraniční mistrovský titul však získal v jiných zeměpisných šířkách, když se v roce 2004 stal s Makabi Haifa šampionem izraelské soutěže. „Byl to nejlepší mančaft izraelské ligy, něco jako Sparta tady. Takže to očekávání bylo od fanoušků veliké a já jsem rád, že se mi podařilo jej splnit," bilancuje.

V roce 2012 se vrátil do české nejvyšší soutěže a od té doby hájí barvy brněnské Zbrojovky. I přesto, že letos mu bude již 37 let, přiznává, že požitek ze vstřelené branky jej neopouští. „Takovou tu vnitřní radost mám pořád stejnou. Je to nádherný pocit."

Další příběhy

Petr Kouba

Hrdý jsem na nulu proti Barceloně

Před dvaceti lety chytal Petr Kouba ve Wembley ve finále EURO, pomohl k titulům Spartě a La Coruni. Ale taky dal ligový gól. Na Letné. „Sparťanští fanoušci mě vyvolali, abych si šel kopnout penaltu. Běžel jsem přes celé hřiště a za rozhodnutého stavu 3:0 ji proměnil,“ usmívá se bývalý skvělý brankář. „Když jsem na ni běžel, do půlky hřiště to bylo fajn, euforie. Od půlky už jsem ale začal přemýšlet, jak a kam to kopnu. Dopadlo to dobře, gólman šel na druhou stranu.“

Radek Příhoda

Fotbal je životní styl, vášeň a obrovský koníček

Kdysi kopal druhou dorosteneckou ligu za Blšany, pak se Radek Příhoda kvůli zraněním a časovým možnostem převlékl do jiného dresu. Stal se rozhodčím. A po téměř deseti letech ho čekala ostrá ligová premiéra. „Jablonec porazil Spartu 3:0. Vím, že v tom utkání byla červená karta pro Homolu a penalta proti Spartě,“ vzpomíná si. „A naposledy v derby se Mario Holek vracel, neviděl mě a prošlápl mi kotník. Měl jsem těžší výron a čtrnáct dní nebo tři neděle jsem byl mimo hru.“

Václav Němeček

Gól proti Barceloně mi pomohl k přestupu do Francie

Šestkrát vyhrál domácí ligu se Spartou. S reprezentací to dotáhl až do čtvrtfinále mistrovství světa v Itálii, ale první gól v národním dresu vstřelil Václav Němeček až v kvalifikaci EURO 1992 proti Francii. V Bratislavě před 41 tisíci diváků. „Do střely se mi vrhnul Manuel Amoros, míč tečoval a ten vysokým lobem skončil za zády brankáře. Pak nám ale dal dva góly Jean-Pierre Papin a prohráli jsme 1:2,“ ohlíží se vicemistr Evropy 1996.