Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Jaroslav Šilhavý

S Drulákem jsem vedl tabulku střelců

Jako hráč je rekordmanem v počtu prvoligových startů, když jich za 20 let své kariéry nasbíral hned 465. Postupně oblékal dres Plzně, Chebu, Slavie Praha a Viktore Žižkov.

Na svém kontě má i čtyři starty v reprezentaci. V roce 1999 sice pověsil kopačky na hřebík, ale u fotbalu zůstal a jako trenér dosáhl největších úspěchů s týmem Slovanu Liberec, který v roce 2014 dovedl mezi nejlepších 32 týmů Evropské ligy. „Když jsme s Libercem dávali góly týmům jako Udine nebo Sevilla, tak ty emoce byly asi ještě trochu jinde, než když je to „jen“ ligový zápas,“ říká.

Sport je ale o výzvách, a tak se v témže roce odhodlal k odvážnému kroku, když zamířil na lavičku regionálního rivala z Jablonce, se kterým momentálně v české nejvyšší soutěži opět útočí na postup do evropských pohárů.

I přesto, že většinu svého času se nyní věnuje fotbalu již jen teoreticky, přiznává, že občas se ještě na trávník zlákat nechá. „Ještě před dvěma lety jsme tu hráli jako stará garda reprezentace proti Chotěšovu. Nějaký gól ještě občas vstřelím, takže věřím, že když zdraví bude sloužit, tak se ještě sem tam trefím.“

Další příběhy

Radek Drulák

Stříbro z EURO mi už nikdo nevezme

Ve své branži platí za legendu i dlouho poté, co fotbalové prostředí opustil. Žádné klubové trofeje se sice během své bohaté kariéry nedočkal, zato však sbíral individuální ocenění, když se stal dvakrát nejlepším střelcem české nejvyšší soutěže a zvítězil v anketách Fotbalista roku a Osobnost ligy. Je členem Klubu ligových kanonýrů a zastavil se na úctyhodném čísle 153. Některé svoje zásahy si však pamatuje až s precizní přesností.