Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Jozef Chovanec

Pomohla mi vítězná hlavička v derby

Hráč, trenér, manažer. Všechny tyto funkce si ve fotbale vyzkoušel a všude slavil jak úspěchy, tak góly. „Když jste hráč, tak jste daleko více uvolněný, takže ta emoce více plyne. Když jste trenér, tak je to více zdrženlivé. Ale v jednom je to stejné, je to krásný pocit,“ říká o rozdílech při vnímání gólů v různých pozicích bývalý československý reprezentant, který slavil i titul v nizozemské lize s PSV Eindhoven.

Jozef Chovanec je československý fotbalista, český trenér a manažer slovenského původu. Jako fotbalista hrál za Československo na mistrovství světa v roce 1990 v Itálii. Po ukončení hráčské kariéry v roce 1995 působil i jako manažer a trenér. V letech 1998-2001 působil jako trenér české reprezentace, tehdejší předseda Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský jej vybral do funkce po Dušanu Uhrinovi, přestože Jozef Chovanec měl za sebou pouze necelý rok a půl trenérské kariéry.

Stal se prvním trenérem na světě, který se svým týmem ovládl kvalifikační cyklus (kvalifikaci na Euro 2000) s maximálním počtem bodů (30), neztratil ani jediný. Po neúspěšné kvalifikaci na MS 2002 ho nahradil Karel Brückner, jeho dosavadní asistent.


Poté Chovanec působil jako sportovní manažer a opět hlavní trenér Sparty Praha. Od poloviny října 2014 působí jako trenér fotbalového klubu ŠK Slovan Bratislava.

Další příběhy

Lucie Voňková

Začínala jsem proti Kadeřábkovi a Skalákovi

Doufá, že se s ženskou reprezentací někdy podívá na významný turnaj. Ani současnost však útočnici Lucii Voňkovou mrzet nemusí, vždyť hraje bundesligu za Jenu, před plnými tribunami. A zažila i angažmá ve Spartě a Slavii. Dost zážitků pro holku, kterou v pěti letech přivedl táta v Teplicích na společný trénink s chlapci. „Vyrůstala jsem s mladým Pavlem Verbířem a hrála proti klukům jako Kadeřábek, Skalák, Petrák a další v tomto silném ročníku 92,“ vzpomíná Voňková.

Ľubomír Moravčík

Góly za nás slavily tribuny

Energickou dravostí i parádní technikou dával jiskru nejen národním týmům Československa a Slovenska. Ľubomír Moravčík prožil nejúžasnější angažmá až po 33. narozeninách. Tehdy přestoupil do Celtiku Glasgow. „Odehrál jsem dvě ligová kola a hrál se zápas s Rangers. V něm jsem to po třech nebo čtyřech dotecích s míčem trefil ze šestnáctky levou nohou a vedli jsme 1:0,“ vzpomíná. „Lidé byli úplně u vytržení, já to moc nechápal. Navíc jsem zvýšil hlavou na 2:0 a vyhráli jsme fantastickým výsledkem 5:1.“

Lukáš Vácha

Můj první ligový gól dostal označení Váchova brambora

Osmadvacetiletý Lukáš Vácha stihnul na svůj věk už mnohé. Má dva mistrovské tituly, každý s jiným týmem, a získal i prestižní trebl. Navíc patří do širšího kádru české reprezentace a z postu defenzivního záložníka vstřelil několik krásných ligových gólů. Vůbec nejvíc si cení pohárové trefy do sítě Young Boys Bern. „Marek Matějovský mi z rohu poslal balon na vápno a já ho z druhého doteku kopl z voleje do brány. Bylo to fakt top,“ vzpomíná středopolař Sparty.