Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Robert Vágner

Po titulu jsme couvali z dálnice

S fotbalem začínal v Lokomotivě Plzeň a po roce přešel do Škody Plzeň. V roce 1995 přestoupil do SK Slavia Praha. V roce 1997 dal v dresu Slavie v zápase proti Uherskému Hradišti 4 branky a přispěl k vysokému vítězství 9:1. Stal se druhým čtyřgólovým střelcem v historii samostatné české ligy (po Josefu Obajdinovi).

Později hrál za FK Teplice, v Maďarsku za Újpest FC, jednu sezónu za německý bundesligový tým FC Energie Cottbus, znovu se vrátil do Maďarska do Ferencvárosi TC.

V roce 2005 se vrátil do mateřského týmu FC Viktoria Plzeň. Po jedné sezóně odešel do druhé řecké ligy a pak do nižší německé soutěže. V letech 1995 a 1999 nastoupil dvakrát v přátelských utkáních za reprezentaci, v reprezentaci do 21 let nastoupil k 6 utkáním a dal 1 gól.

V lize odehrál 230 utkání a dal 54 gólů.

 

Další příběhy

Erich Brabec

Hrát na Anfieldu byl pro mě sen

Získal tři ligové tituly v řadě, z nich dva se Slavií a jeden ze Sparty. Byl průkopníkem české cesty do ruské ligy. Zahrál si i v Turecku, Rakousku, Švýcarsku a na Slovensku. Oblékl reprezentační dres a poznal atmosféru na liverpoolském Anfieldu. Bývalý obránce Erich Brabec má zážitků na tři fotbalové životy. Jeden dávný při angažmá v Českých Budějovicích také stál za to: „V jednom zimním turnaji na sněhu jsem dal dva vlastní góly. Nicméně jsem i dva vsítil do soupeřovy branky, takže jsem dal čtyři najednou.“

Tomáš Rosický

Dětská radost po vstřelené brance je to nejkrásnější

Rozhovor s kapitánem české fotbalové reprezentace Tomášem Rosickým, se nakonec z větší části točil kolem jeho vstřelených branek. Některé jeho trefy si zejména čeští fanoušci pamatují dodnes, sám ale přiznává, že svých gólových okamžiků již od mládežnických kategorií příliš nezažil. „Od mládí jsem žádný velký střelec nebyl, ale měl jsem to štěstí, že moje první góly byly většinou docela pěkné,“ říká s úsměvem zkušený záložník Arsenalu.