Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Ivan Trojan

Dobře přihrát, toho si považuju nejvíc

Získal čtyřikrát Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli, ale výrazně bývá vidět i na trávníku. Ivan Trojan si jednou zahrál ve druhé lize za Bohemians 1905 a oslnil jako trenér Boža Zenkl v seriálu Okresní přebor.

V roce 2009 byl zapsán na soupisku týmu Bohemians 1905 a nastoupil v závěru posledního utkání 2. fotbalové ligy za tento tým proti FK Ústí nad Labem. Trojan je kmenový hráč týmu PFK Union Strašnice, kde hraje za „B tým" II. třídu, a tak ho vedení Bohemians získalo na půlroční hostování. Za každou minutu, kterou Trojan strávil na hřišti, věnuje klub Bohemians 1905 částku 5000 Kč nemocným cystickou fibrózou. Mimoto se také zúčastňuje charitativních zápasů mužstva Real TOP Praha, kde kromě něj hrají i herci Ondřej Vetchý či David Suchařípa.

Je velkým fanouškem a podporovatelem fotbalového klubu Bohemians 1905. Pokud mu to povinnosti dovolí, snaží se být při každém utkání v hledišti vršovické Ďolíčku, domácího stadionu "klokanů".

Další příběhy

Petr Rada

Dát dva góly mistrům světa byl zážitek

Dosáhl jsem toho, co jsem si jako mladý hráč vysnil, a nebylo to tím, že jsem měl hodně talentu, ale tím, že jsem si to vydřel. Tak vzpomíná na aktivní kariéru Petr Rada, bývalý skvělý obránce Dukly, bývalý trenér reprezentace a současný fotbalové Příbrami. Vrchol prožil na Strahově proti mistrům světa z Itálie v kvalifikaci EURO 1984. Dal oba góly vítězů. „Na každé reprezentační utkání vzpomínám s velkou pokorou a úctou.“

Petr Svěcený

První křik gól jsem si nechal na Del Piera

První dva přímé přenosy z fotbalového Poháru UEFA odtrpěl bez gólového efektu, při úvodním komentování Ligy mistrů už se ale Petr Svěcený dočkal. Úvodní trefou Juventusu proti Realu Madrid mu hlasivky rozechvěl Alessandro Del Piero. „Byla to odveta čtvrtfinále a Juventus vyhrál 2:0,“ vzpomíná Svěcený. „Tehdy na mě dýchla atmosféra, poprvé v životě jsem byl na takovém stadionu, na Delle Alpi v Turíně, sám, v 21 letech. Rád na to vzpomínám, ale byly to i nervy.“