Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Pavel Nedvěd

Cestu mi ukázal trenér Zeman

Pavel Nedvěd je bývalý český fotbalový záložník a reprezentant. Nejlepší fotbalista Evropy v roce 2003, dvojnásobný medailista z mistrovství Evropy (1996, 2004), vítěz Poháru vítězů pohárů a Superpoháru UEFA, čtyřikrát Fotbalista roku ČR a Sportovec roku ČR 2003, mistr Československa a dvojnásobný mistr ČR a Itálie. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.

V letech 2001-2009 byl hráčem Juventusu Turín. Působil také v týmech RH Cheb (1985-1986), Škoda Plzeň (1986-1991), Dukla Praha (1991-1992), Sparta Praha (1992-1996) a Lazio Řím (1996-2001). S Laziem a Juventusem získal tzv. Scudetto, což je titul mistra italské Serie A. Dne 26. srpna 2009 oficiálně potvrdil konec fotbalové kariéry.

Pavel Nedvěd byl součástí české fotbalové reprezentace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1996, kde česká reprezentace podlehla až ve finále Německu. Jeho výkon ale nezůstal bez povšimnutí a v létě 1996 si ho vyhlédl trenér Zdeněk Zeman a přestoupil ze Sparty Praha do Lazia Řím, s kterým v sezóně 1997/98 vyhrál italský pohár a o sezónu později získal poslední Pohár vítězů pohárů ve finále s Realem Mallorca.

Foto Sport: Pavel Mazáč

V létě 2001 byl za 41,2 milionů eur prodán do Juventusu, kde se měl stát náhradou za Zinedina Zidana, který to samé léto přestoupil do Realu Madrid. Nedvěd se stal páteří týmu, který vyhrál v sezónách 2001/02 a 2002/03 italskou ligu.

Nedvěd také pomohl Juventusu do finále Ligy mistrů v roce 2003, ale kvůli trestu za žluté karty po faulu na Stevea McManamana nemohl v zápase nastoupit a Juventus prohrál v penaltovém rozstřelu s AC Milan. Na konci roku 2003 získal jako druhý Čech, po Josefu Masopustovi, cenu Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.

Další příběhy

Lukáš Vácha

Můj první ligový gól dostal označení Váchova brambora

Osmadvacetiletý Lukáš Vácha stihnul na svůj věk už mnohé. Má dva mistrovské tituly, každý s jiným týmem, a získal i prestižní trebl. Navíc patří do širšího kádru české reprezentace a z postu defenzivního záložníka vstřelil několik krásných ligových gólů. Vůbec nejvíc si cení pohárové trefy do sítě Young Boys Bern. „Marek Matějovský mi z rohu poslal balon na vápno a já ho z druhého doteku kopl z voleje do brány. Bylo to fakt top,“ vzpomíná středopolař Sparty.

Miroslav Beránek

Vyplaval jsem neobsazený ve stařičkém Edenu

Bývalý legendární hráč Slavie, který v jejím dresu odehrál téměř 130 zápasů. Kuriozitou je, že během svého fotbalového života vystřídal všechny herní posty. Z útočníka se přes zálohu přesunul na post obránce. Jako pilíř defenzivy se také proslavil v sešívaném klubu, ve kterém vstřelil svůj první gól již před dvaceti lety. „Bylo to ještě ve stařičkém Edenu. Do Slavie jsem přišel v létě 1984, osmé ligové kolo jsme hráli s Trnavou, bylo to 18. října ve čtvrtek a bylo to televizní utkání. Vyhráli jsme a já jsem pečetil poslední brankou na konečných 4:1 zhruba někdy v 85. minutě, vzpomíná.

Verner Lička

V mládí jsem ani nesnil o tom, že bych byl profesionální fotbalista

Hrál fotbal jen proto, že ho bavil. Nakonec tento přístup Vernera Ličku vynesl až do Baníku, se kterým prožil zlatá léta a třikrát ovládl ligu. V té vstřelil 103 gólů a stal se členem Klubu ligových kanonýrů. V roce 1980 získal s Československem zlatou medaili na Letních olympijských hrách v Moskvě. To je příběh úspěšného hráče, trenéra i otce v jedné osobě Vernera Ličky.